Autonehoda v cizině: Jak vyřešit plechy i papírování bez znalosti jazyka
Michaela Jirásková
-
01. 07. 2026
Na odtahovou službu máte nárok i ze zahraničí. Deník/Radek Štěpánek
Aktuality
Stačí vteřina a vaše vysněná dovolená se může proměnit v drama. Nabourat totiž můžete kdekoliv, i v zahraničí. Jenomže tady mnohdy nastává problém s jazykovou bariérou. Jak takovou chvíli zvládnout bez zbytečných komplikací?
reklama
reklama
Představte si situaci, kdy vyrážíte po celodenním pobytu u pláže na hotel a už se těšíte, jak si večer dáte dobrou večeři a drink. Je odpoledne a dopravní špička vrcholí. Najednou uslyšíte ránu zezadu. Takovou situaci rozhodně nikdo zažít nechce. Ale realita je taková, že v zahraničí bourá a řeší dopravní nehody každoročně několik tisíc Čechů.
Když už se ale dostanete do takové lapálie, je potřeba k ní přistupovat, pokud možno, s chladnou hlavou. I když v tropických vedrech je to samozřejmě obtížnější. Jak tedy takovou situaci správně vyřešit?
První kroky, které následují po nehodě, jsou stejné jako doma. Neprodleně zastavte, zapněte výstražná světla a umístěte výstražný trojúhelník za vozidlo (zhruba 50 metrů). Oblékněte si reflexní vestu a postarejte se o vlastní bezpečnost i bezpečnost všech ostatních, kteří jedou s vámi. Pro jistotu si celé místo vlastnoručně vyfoťte kvůli pozdějšímu jednání s pojišťovnou.
reklama
reklama
Jazyková bariéra? Sáhněte po mobilu
Ne každý ovládá cizí jazyk natolik dobře, aby dokázal takovou situaci řešit opravdu s přehledem. Navíc stres dokáže své. Stejně tak nemusí umět cizí jazyk druhý z účastníků. Proto je ideálním řešením chytrý telefon a překladač. Stejně užitečná je i mobilní aplikace překladače s funkcí vyfocení textu, která se hodí při luštění dokumentů. Stáhněte si například aplikaci Google Lens. Dobrou zprávou je, že formuláře pro záznam nehod jsou napříč Evropou téměř totožné, takže se v nich zorientujete i podle podoby kolonek.
Pokud se domluvit nedaří, zkuste se zeptat někoho z okolí, zda neumí anglicky a má čas na tlumočení. Ušetří to často desítky minut a vyřešení situace je v zájmu obou stran.
V některých zemích se volá policie vždy
Ve velké většině států EU platí, že nehody, které se obejdou bez zranění či dokonce usmrcení, nemusí být hlášeny policistům. Přesto se však v některých státech najdou určité výjimky. Například v Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, na Ukrajině nebo v Maďarsku a v Bulharsku je nezbytné k nehodě přivolat policii vždy, i když jde třeba jen o tzv. plechařinu. A pozor, např. v Rakousku můžete dostat pokutu za to, když naopak policii zavoláte zbytečně.
Telefonování, ilustrační foto, zdroj: Unsplash
„Pozor na zranění na první pohled bezvýznamná či skrytá. Následně se z nich mohou vyklubat závažné zdravotní komplikace. V případě jakýchkoliv pochyb o tom, nakolik by mohlo být poranění vážné, je třeba raději o nehodě informovat policisty,“ říká Libor Budina z Autoklubu České republiky.
Proto se určitě vyplatí před každou cestou do zahraničí zjistit si co nejpřesnější informace. Všechny státy Evropské unie, Švýcarsko, Norsko a další využívají jednotné bezplatné číslo tísňového volání 112.
Jednotný záznam o nehodě
Formuláře o nehodě jsou v zásadě stejné ve všech zemích, takže je lze vyplnit i v jiném jazyce, než jaký ovládají ostatní zúčastnění. Jak uvádí Ministerstvo zahraničí ČR, do záznamu patří registrační značka, VIN a typ vozidla, jména a adresy řidičů i vlastníků a údaje o pojištění – číslo a platnost zelené karty, číslo pojistné smlouvy a název pojistitele.
Zapište si i jména a kontakty případných svědků. Než formulář podepíšete a oddělíte kopii od originálu, zkontrolujte výhradně zaškrtnutá políčka a jejich počet – a podepisujte jen to, s čím skutečně souhlasíte. Pokud s obsahem nesouhlasíte, uveďte do formuláře vlastní vyjádření, klidně i v češtině.
Pozor, co podepisujete
Nikdy nepodepisujte dokumenty, kterým přesně nerozumíte. Může se totiž stát, že se omylem zřeknete odškodnění ze strany viníka, což by vám mohlo způsobit nemalé komplikace. Stejně tak se může přihodit, že omylem přijmete vinu za celou nehodu a kompletní odškodnění druhé strany půjde z vašeho povinného ručení.
Pokud z vozu po nárazu něco volně visí nebo hrozí odpadnutí dílu, je lepší situaci dočasně vyřešit – třeba nacvaknutím dílu zpět a přelepením lepicí páskou. Policisté bývají na auta s volně trčícími částmi přísnější, takže provizorní oprava se vyplatí. Stav si během další cesty průběžně kontrolujte.
V zemích EU a řadě dalších evropských států (mimo jiné ve Švýcarsku, Velké Británii, Albánii nebo na Ukrajině) platí běžná zelená karta, kterou vydává vaše pojišťovna jako doklad o povinném ručení. Seznam zemí, kde karta platí, najdete na její zadní straně. Pokud je země přeškrtnutá, pojištění se na ni nevztahuje. Mezi výjimky v Evropě patří například Kosovo nebo místa jako severní Kypr, kde je nutné sjednat pojištění přímo na hranicích. Před cestou do zemí mimo EU je tedy vždy rozumné si platnost pojištění předem ověřit a případně si hraniční pojištění zajistit.
Záznam o nehodě a údaje z pojistné karty jsou v zahraničí klíčové pro komunikaci s policií i pojišťovnou, zdroj: Unsplash
Před odjezdem do zahraničí se navíc ujistěte, jestli máte i správná připojištění, která vás na cestách ochrání ještě víc – například úrazové či připojištění auta k cestovnímu pojištění. Každé povinné ručení navíc obsahuje i základní asistenční službu, takže se nestane, že byste uprostřed cizího státu zůstali bez jakékoliv pomoci. Můžete tedy zavolat do své pojišťovny a požádat o pomoc. Jestliže nejste viníkem, škodu na pojišťovnu hlásí druhá strana a naopak.
Výše škody se vyplácí dle dané země
Každá pojišťovna zapojená do systému zelených karet má v ostatních zemích zástupce, který pojistnou událost vyřizuje jejím jménem. Pokud viníkova pojišťovna není známá, lze se obrátit na národní kancelář pojistitelů v zemi nehody nebo v krajním případě na Českou kancelář pojistitelů.
Mějte na paměti, že výše odškodnění se mezi jednotlivými evropskými zeměmi výrazně liší. Pravidla pro posouzení zavinění jsou sice podobná, ale to, co a v jaké výši se hradí (bolestné, trvalé následky, psychická újma pozůstalých apod.), se řídí normami země, kde k nehodě došlo.