Dálniční známky nezdraží. Poslanci chtějí zrušit automatickou valorizaci cen

Při nákupu dálniční známky museli čeští motoristé v posledních dvou letech sáhnout mnohem hlouběji do kapsy. Ještě na začátku roku 2024 přitom za roční kupón platili 1500 korun, což byla cena, která se držela bez jediné změny déle než deset let od roku 2012. V březnu roku 2024 však přišlo skokové zdražení o osm set korun na konečných 2300 korun. A u toho nezůstalo. Loni vyšla roční viněta na 2440 korun a od roku 2026 se její cena vyšplhala na 2570 korun.

Za tímto pravidelným každoročním zdražováním stojí automatický valorizační mechanismus, který schválila předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Výše poplatku se odvíjí od vývoje spotřebitelských cen k červnu předchozího roku a také od toho, o kolik kilometrů se meziročně rozrostla dálniční síť. O ceně známky už tedy nerozhodují sami poslanci na doporučení ministerstva dopravy. Hlavním smyslem tohoto opatření bylo zajistit stabilní přísun peněz na údržbu stále se rozšiřující dálniční sítě.

Jenže tomuto systému teď definitivně odzvonilo. Poslanci totiž rozhodli, že teprve dva roky fungující mechanismus pro výpočet ceny zruší. Zrušením valorizačního systému cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury v roce 2027 o bezmála 500 milionů korun, v roce 2028 by to mělo být asi 740 milionů.

„Od roku 2023 vzrostla cena roční dálniční známky o 1070 korun, což je skok o více než 70 procent. Jen málokteré zboží nebo služba zdražily za tak krátkou dobu takto dramaticky. Dostali jsme se do bodu, kdy se cenově dotahujeme na Rakousko, které má přitom nesrovnatelně kvalitnější dálniční síť i výrazně vyšší kupní sílu obyvatel. Takový vývoj nepovažuji za správný,“ vysvětlil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Šéf resortu dopravy upozornil, že pokud by valorizační systém zůstal v platnosti, cena roční známky by během tří let překonala hranici tří tisíc korun. „Pokračovat v takto rychlém zdražování dálničních známek pro osobní auta v době, kdy je klíčová dálniční síť stále nedokončená a řidiči musí na mnoha místech kvůli stavebním pracím trpět výrazná omezení, prostě prosazovat nechci a nebudu. Kdyby se inflace držela v běžných mezích a podařilo se postavit vše, co máme v plánech, stála by dálniční známka za tři roky už 3200 korun. To odmítám, patřili bychom pak k vůbec nejdražším zemím v Evropě,“ dodal Bednárik.

Řidiči tak díky tomuto rozhodnutí zaplatí v příštím roce za dálniční známky úplně stejnou částku jako letos. Roční kupón vyjde na 2570 korun, měsíční bude stát 480 korun, desetidenní 300 korun a jednodenní pořídí za 230 korun. Tento ceník by navíc mohl zůstat v platnosti až do konce volebního období současné vlády, což by při řádném termínu voleb znamenalo až do konce roku 2029. „O případné další úpravě cen by se jednalo až po volbách, a to s ohledem na to, jak moc se dálniční síť mezitím rozšíří,“ uvedl pro Deník.cz dopravní expert a poslanec Martin Kolovratník (ANO).

Zrušení automatické valorizace se však ostře nelíbí opozičním politikům. Varují, že v rozpočtu budou chybět peníze na letní i zimní údržbu silnic a dálnic, a krok vládní koalice označují za čistý populismus.

„Děláte vědomě díru do rozpočtu. Pokud tvrdíte, že ne, neumíte počítat ani do pěti. Valorizaci se nám podařilo úspěšně nastavit i na základě zkušeností ze zahraničí. Vycházeli jsme z logického a odborně podloženého principu, že když se rozšiřuje dálniční síť, měli by se na těchto investicích v co největší míře podílet právě ti, kteří ji nejčastěji využívají. Místo toho se teď tyto náklady rozpustí mezi úplně všechny daňové poplatníky. A protože hospodaříme s deficitním rozpočtem, ve kterém i nadále zůstaneme, zaplatíme za to nakonec ještě vyšší úroky,“ reagoval předseda ODS a bývalý ministr dopravy Martin Kupka .

V podobném duchu se vyjádřili i další zástupci opozice. „Zrušení tohoto mechanismu je jen dalším důkazem toho, že rozvoj dopravní infrastruktury není pro současnou vládu prioritou. Každému, kdo má alespoň základní ekonomické povědomí, musí být jasné, že rostoucí síť komunikací vyžaduje stále více peněz na svou správu a údržbu. Přesně proto jsme valorizační systém zaváděli. Pokud budeme mít v budoucnu možnost se do vlády vrátit, slibuji, že tento systém opět obnovíme,“ prohlásil před sněmovním jednáním poslanec Martin Leška z TOP 09.

S koncem automatického zdražování nesouhlasí ani část ekonomické obce. „Je to jen symbolické gesto, díky němuž řidiči ušetří jedenáct korun měsíčně. To nestojí za úsilí, které na to bude nutné vynaložit při projednávání. Na výstavbu a provozování naší dálniční a silniční sítě se nám dlouhodobě nedostává peněz, takže proč si krátit i to málo, co dálniční známky přinášejí,“ okomentoval situaci před časem hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Překvapivě rezervovaně se k novince staví i zástupci samotných motoristů. Mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota varuje, že zrušení pravidelného mechanismu s sebou nese riziko budoucího skokového zdražení. „Valorizace jako taková je potřebná, ale musí být nastavena s ohledem na to, co je český řidič reálně schopen unést, nikoliv podle aktuálních potřeb státní pokladny. Když se valorizace úplně zruší, může se snadno opakovat situace z minulých let, kdy ceny známek vyskočily skokově nahoru. Pravidelné a mírné navyšování je pro motoristy mnohem snesitelnější,“ vysvětlil Sirota.

Sám by však změnil vzorec, podle kterého se cena vypočítává. „Například v Rakousku se ceny dálničních známek zvedají čistě podle inflace, což dělá zhruba dvě až pět procent ročně. U nás je absurdní, že do výpočtu započítáváme i počet nově otevřených kilometrů dálnic. Myslím si, že v tomto ohledu si řidiči svými platbami v minulých letech předplatili služby na mnoho let dopředu. Tento parametr by se měl ze vzorce úplně vyškrtnout,“ navrhl Sirota.

Vláda Andreje Babiše (ANO) slibovala, že podmínky na českých dálnicích narovná a platit za ně budou bez výjimek i majitelé elektromobilů a hybridních vozů. Aktuální novela zákona ale nakonec se zrušením těchto úlev nepočítá. Ministerstvo dopravy se totiž rozhodlo zohlednit připomínky, které vzešly z meziresortního řízení, a také výsledky debat s Evropskou komisí ohledně Národního plánu obnovy. Česko totiž na podporu nízkoemisní dopravy čerpá miliardové evropské dotace, o které by mohlo v případě zrušení tohoto zvýhodnění přijít.

Schválená změna není ještě definitivní. Poslanci se jí ještě budou zabývat v dalších čteních, schválit ji pak musí Senát a poté i prezident.