Desítky tisíc křížů děsí turisty. Hora křížů v Litvě má ale jinou historii

Hora Křížů se nachází 11 km na severoseverovýchod od centra krajského města Šiauliai na severu Litvy. Při cestě autem počítejete minimálně s dvanácti hodinami cesty. Podle webu mapy.cz trvá je nejrychlejší dlouhá 1226 kilometrů. Trasa vede okolo Hradce Králové, přes Vratislav, Varšavu, Lomži, Kaunas a Šiauliai.



Hora křížů v Litvě, v litevštině známá jako Kryžiai Kalnas, je křesťanským poutním místem a zároveň symbolem odporu Litevců vůči sovětskému okupačnímu režimu. Právě v tom spočívá její velké poselství. Dnes se zde nachází odhadem kolem 100 tisíc křížů. „Znesvěcená, ale nikdy zničená, zapálená, ale nikdy nespálená hora je mocným symbolem víry, naděje a svobody,“ nabízí charakteristiku místa web lithuania.travel.

Historikové připomínají, že první kříže byly na místě vztyčeny v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831, které tam byly pohřbeny. Později zde byly pohřbeny také oběti dalšího polského povstání z roku 1863.

Ještě na počátku 20. století se na místě tyčilo zhruba 100 křížů. Jejich počet však postupně narůstal. Poutníci z Litvy i dalších zemí přinášeli další a další kříže a společenský význam tohoto místa prudce rostl.

Podívejte se, jak to vypadá na Hoře křížů

V době, kdy byla Litva součástí SSSR, se sovětský režim pokusil Horu křížů několikrát zlikvidovat. Přece jen šlo o nežádoucí náboženský a národní symbol, který se do socialistického zřízení absolutně nehodil. Kříže proto byly opakovaně ničeny buldozery. Místní obyvatelé se s tím však odmítli smířit a vždy je znovu vztyčili.

Tak silné bylo jejich odhodlání, že nakonec přineslo úspěch. Za éry Michaila Gorbačova po roce 1985 režim snahu o úplné zničení místa vzdal. Význam Hory křížů neunikl ani papeži Janu Pavlu II., který jí v roce 1993 osobně věnoval dřevěnou sochu Krista.

Dnes je Hora křížů jedním z výrazných turistických a poutních míst Litvy. Míří sem návštěvníci z celého světa, kteří na kopec přinášejí stále nové kříže. Nejčastěji jsou ze dřeva, některé jsou však vyrobeny také z kovu, kamene či plastu. Mnoho lidí, kteří se v místě pohybovali, hovořilo o zvláštní energii, která z Hory křížů vystupuje.

„Na tak mystickém a esoterickém místě mne ovládl takový klid a pocit spokojenosti a pohody, že podobně vyladěnou náladu jsem již hodně let neměl. Ani tak vysokou osobní míru posvátné úcty jsem ještě v životě nezažil. Ani v Římě či Jeruzalémě mě neovládly podobné pocity jako na Hoře křížů v Litvě,“ svěřil se pro web national-geographic.cz reportér Mark Eslem. Zdůraznil, že Hora křížů vznikla přičiněním obyčejných lidí. Právě tím je podle něj jedinečná a neopakovatelná.