Dobré díly dělají dobrá auta

Zapalovací svíčka už dávno není nějaké jednoduché zařízení. A nikdy nebude, naopak, nároky se budou ještě stupňovat. Evropská komise projednává další ekologická opatření a v návrhu se vyskytl i požadavek, aby automobilky do roku 2012 omezily průměrné emise oxidu uhličitého u nových vozů na 120 gramů na kilometr. Bez technicky vyspělých zapalovacích svíček by to nešlo.
"Jsme na tyto požadavky připraveni," prohlásil generální ředitel společnosti Brisk Tábor Mojmír Čapka. "Pracovníci našeho vývojového střediska se touto otázkou již zabývali a na základě řady konstrukčních a jiných úprav - například jiskřiště, uspořádání elektrod, složení keramiky, výběru materiálu na výrobu elektrod - problematiku vyřešili." Brisk Tábor je dnes třetí největší výrobce zapalovacích a žhavících svíček v Evropě, ve světovém žebříčku mu patří šestá příčka. Tato ryze česká společnost loni vyrobila asi 50 milionů svíček, v roce 1992 jich přitom bylo jen necelých 10 milionů.
V Táboře dokázali vyvinout také různé speciality: Například v Brazílii slaví úspěch svíčky připravené pro motor spalující benzin s velkou příměsí lihu. V nabídce jsou též svíčky pro plynové motory, zvláštní řada je určena pro zemědělské stroje. Svíčky s vícečetnou jiskrou řady Premium se uplatňují ve sportu, zvyšují výkon motoru.
"O dobrém jménu naší značky svědčí, že v Číně se snaží na ní parazitovat, obdobně jako tam napodobují svíčky jiných předních výrobců," podotkl Mojmír Čapka. Falešné svíčky Brisk se dokonce vyskytly na loňském autosalonu v Brně. "Díky obchodní inspekci a policistům byl problém rychle vyřešen a napodobenina ze stánku zmizela," připomněl Čapka.
Největší vlna napodobenin však již podle něj minula. Všude, kde se laciná falza prodávala, se už lidé přesvědčili o jejich nízké jakosti. Prodejci, kteří si nechtějí kazit jméno, se snaží opět kupovat originál.



Na pás, nebo k pumpě?
Výrobce dodává svíčky jednak na montážní linky automobilek (především koncernu VW, ruským výrobcům, značkám Opel, Renault atd.), jednak do servisů, na pulty benzinových stanic a prodejen s motoristickým zbožím pro náhradní spotřebu. Dodávky přímo automobilkám jsou prestižní záležitostí, ale automobilky používají svíčky od více výrobců a silně tlačí na ceny. Svíčky pro náhradní spotřebu proto zpravidla nesou vyšší zisk. Z produkce Brisku jde přibližně 20 % výrobcům aut a 80 % je určeno pro náhradní spotřebu.
Společnost Brisk zaměstnává asi 800 lidí a její tržby loni dosáhly zhruba 800 milionů korun. Většina produkce jde na vývoz, a to do 56 zemí.
Mimořádně silnou pozici má firma v Rusku, kam poprvé začala vyvážet v roce 1995. Brisk již drží asi 40 % ruského trhu, což je přes 30 milionů kusů ročně. Společnost vlastní montážní závod v Kaliningradu, který prochází modernizací, a zároveň hledá v Rusku lokality pro malé variabilní linky.

Příběh Plastimatu
Kousek pod Ještědem stojí velká a očividně prosperující továrna. Všichni v Liberci jí říkají Plastimat, ale nápis na budově hlásá něco jiného: Cadence Innovation.
Na začátku 90. let se v Plastimatu kromě nárazníků na vozy Škoda Favorit vstřikovaly také skříně televizorů, přepravky na pivo či krabičky na mýdlo. V roce 2000 se již firma jmenovala Peguform Bohemia, byla připoutána ke známému německému koncernu, vyráběla jen díly aut a za rok utržila asi 100 milionů dolarů. Během následujících šesti let se tržby ztrojnásobily na loňských 306 milionů dolarů.
Po dalších majetkových změnách nakonec někdejší český Peguform skončil v roce 2005 v rukou americké Cadence Innovation. Český podnik má celkem asi 2200 zaměstnanců. Hlavním zákazníkem je Škoda Auto, k dalším patří Audi, Suzuki, Toyota a PSA. K původním závodům v Liberci a Libáni přibyl závod v Nymburku, který od roku 2004 vyrábí přístrojové desky pro Octavie a od roku 2005 nárazníky a přístrojové desky pro automobily Toyota, Peugeot a CitroĎn z TPCA Kolín. Pro Toyotu to byl přitom historicky první případ, kdy výrobu klíčových plastových dílů svěřila nějakému externímu dodavateli. Cadence Innovation už dostala i další zakázku, a to na nárazníky pro chystané úpravy vzhledu.
Loni přibyl závod v Maďarsku, který právě začíná vyrábět díly vozů Suzuki. Jde o společný podnik s japonskou firmou Sumitomo (podíl liberecké firmy je 74 %). "Pokud se tento model osvědčí, chceme jej uplatnit i na dalších trzích, kde působí japonské automobilky, například v Rusku," líčí Pavel Neuman, který je přes veškeré změny názvu a majetkové zvraty už osmnáct let generálním ředitelem libereckého podniku.



Úspěchy a bludné kruhy
Výhodou firmy je, že dodává díly, které automobilkám pomáhají držet krok se stále zpřísňujícími se předpisy. Plastové díly vedou k úsporám hmotnosti, a tím i paliva (a emisí), zároveň pomáhají lépe splnit bezpečnostní požadavky. V Liberci si vždy zakládali na konstruktérech a do vývoje investují i dnes.
Letos se představí dvě zásadní novinky. První se týká přístrojových desek. Módním trendem poslední doby je, aby měly více barev. Obvyklé řešení, dvoubarevné provedení v plochách, je však drahé. V Liberci proto ve spolupráci s místní technickou univerzitou vyvinuli novou špičkovou výrobní technologii, kde je vícebarevná přístrojová deska jen z jednoho kusu. "Objeví se v krátké době v novém voze Audi," prozradil Neuman. Až bude nové Audi na trhu, Liberečtí budou moci oslovit i ostatní automobilky. Kromě toho připravili v Liberci nový koncept zadních dveří, kde základem jsou velkoplošné plastové díly. Tento způsob řešení by mě být velmi zajímavý hlavně pro menší série.
Ne všechny technologické sny se daří rychle uskutečnit. Firma před několika lety plánovala výstavbu závodu, který by vyráběl polykarbonátová automobilová skla. Projekt se ale točí v kruhu. Všechny automobilky říkají: Ukažte výrobu, pak dáme zakázku. Majitel zase říká: Napřed musí být nějaká zakázka, pak teprve se může investovat do úplně nové výroby. A tak se termín zahájení výstavby stále posouvá.
Český podnik založil dceřinou firmu v Německu, aby byl schopen zajistit tamním automobilkám domácí servis. "Rozhodli jsme také vybudovat kancelář v Paříži pro francouzské automobilky, které rozšiřují činnost ve střední a východní Evropě," dodal Neuman.
Řediteli teď dělá asi největší starost otázka, jaký dopad bude mít výroba korejských automobilů na Slovensku a v Nošovicích na prodej aut, které vyrábějí stávající zákazníci. Skupina Hyundai/Kia si totiž přístrojové desky a nárazníky vyrábí ve své dceřiné firmě.