Mlhy, záhadná světla a zmizelí vojáci. Krzyżtopór přitahuje milovníky záhad

Máte-li rádi místa opředená tajemstvím, legendami a nevysvětlitelnými jevy, připravte se na výpravu za hranice běžné reality. Stačí jen nasednout do auta a jet sedm hodin z Prahy či čtyři z Ostravy na jih Polska a zjistíte, že Krzyżtopór není jen zřícenina. Je to labyrint kombinujícík mystérium a symboliku.



Tento barokní komplex ze 17. století byl svého času největším palácem v Evropě – dříve, než se do čela dostalo slavné Versailles. Rozkládal se na ploše přes hektar a spojoval luxusní rezidenci s pevností.

Všechno na něm neslo symboliku. 365 oken odpovídalo dnům v roce, 52 pokojů týd­nům, 12 tanečních  sálů měsícům a čtyři věže ročním obdobím. Podle pověsti však existovalo i okno číslo 366, které se otevíralo jen v přestupném roce.

Půdorys celé stavby měl podobu pentagramu, což ještě více podporovalo dojem, že hrad v sobě skrývá mnohhem víc, než jen samotnou stavbu.

Podle legend si majitel hradu Krzysztof Ossoliński vybral místo záměrně. Nechal hrad postavit právě tam, kde se údajně stýkají dvě časové dimenze. Hovoří se o portálu mezi světy, kde mizeli lidé a odkud se jejich duše už nikdy nevrátily. Možná právě proto Krzyżtopór působí dodnes tak tajemným dojmem.

Sám Ossoliński si své dílo příliš neužil. Rok po dokončení stavby náhle zemřel. Jeho syn Jan padl o čtyři roky později v bitvě. Hrad byl od počátku spojen se smůlou a tragédiemi.

Podzemní katakomby prý sloužily nejen jako uložiště, ale i jako pracovna plná magických knih a přístrojů. Vypráví se, že zde hrabě spolu s učenci prováděl astrologické pokusy a experimentoval i s časem samotným. Už při samotné stavbě prodle legend mizeli v katakombách pod hradem  dělníci, kteří se do chodeb vydali a nikdy se nevrátili.

Dělníci však nebyli jedinými obětmi stavby. Krzyżtopór je dodnes spojován s množstvím legend. Jedna z nejznámějších mluví o mlze, která se zničehonic objeví a pohltí každého, kdo se jí připlete do cesty. Během druhé světové války v ní údajne zmizela celá jednotka Rudé armády. Pouze jeden voják se vrátil a tvrdil, že spatřil bránu do jiné dimenze.

Další historky hovoří o tajemné modré záři, do níž se hrad občas zahalí. Místní vyprávějí o zvucích kování koní a lidských hlasů, které se nocí nesou prázdnými chodbami. V ruinách se prý objevují stíny a nejasné postavy. Nechybí ani pověst o černém psu, jenž střeží rodový poklad Ossolińských.

Dnes je návštěva Krzyżtopóru bezpečná. Vstupné činí kolem 22 zlotých (asi 120 korun) a za tuto cenu projdete rozsáhlý areál sály, ochozy, klenutými chodbami i zahradami.  Velkým bonusem je možnost strávit noc přímo u hradu. Na dvou přilehlých parkovištích, která jsou zdarma, můžete pohodlně přespat takřka na dotek tajemných zdí.

My jsme této možnosti využili. A zatímco legendy vypráví o mlze, zmizelých vojácích a modrém světle, nás čekala klidná noc pod hvězdami – s pocitem, že spíme u jedné z nejzáhadnějších zřícenin Evropy.

Krzyżtopór je víc než jen historická památka. Je to křižovatka času, místo symbolů i legend. Výlet, který vám připomene, že tajemno je pořád nablízku – stačí jen nasednout do auta a vydat se o kousek dál.