Pořídil si bojové vozidlo pěchoty. Dnes patří mezi cenné vojenské veterány

Když Jiří Ondroušek z Brna poprvé oznámil rodině a známým, že si chce koupit bojové vozidlo pěchoty, nesetkal se s pochopením. Většina lidí měla pocit, že jde o další z jeho bláznivých nápadů, které nemohou dopadnout dobře. Jenže nadšenec do vojenské techniky byl rozhodnutý svůj sen uskutečnit. Dnes přiznává, že podobné reakce vlastně očekával.

Jeho cesta přitom nezačala u tanků ani obrněnců. Nejprve se věnoval motorkám, později osobním automobilům a nakonec propadl kouzlu vojenských vozidel. Prvním velkým strojem byla legendární Praga V3S. Právě díky ní začal navštěvovat vojenské srazy a setkávat se s majiteli historické techniky.

Právě na těchto akcích poprvé zblízka uviděl BVP-1 – robustního obrněnce, který desítky let sloužil v československé armádě. Stroj ho okamžitě zaujal a od té chvíle měl jasno, že jednou bude stát i v jeho garáži.

„Úplně jsem se zamiloval. Říkal jsem si, že tu mašinu prostě musím mít. Na vojně jsem nikdy nebyl, protože už mě minula. Možná si to dnes trochu vynahrazuji tím, co vlastním. Jako kluk jsem si hrál s vojáčky a vojenská technika mě fascinovala odjakživa,“ vzpomíná Jiří Ondroušek.



Najít funkční exemplář však nebylo vůbec jednoduché. Situaci výrazně zkomplikovala válka na Ukrajině, která způsobila prudký růst cen vojenské techniky. Mnoho provozuschopných vozidel zamířilo za hranice a nabídka na českém trhu se výrazně ztenčila. To, co bylo ještě před několika lety relativně dostupné, se stalo nedostatkovým zbožím.

Nakonec měl štěstí. Prostřednictvím známého se dostal k soukromému majiteli, který byl ochoten svůj stroj prodat. Šlo navíc o původní verzi BVP-1, která je mezi sběrateli považována za nejcennější. Podobná vozidla se dnes na trhu objevují jen výjimečně.

„Kupoval jsem ho už v době konfliktu na Ukrajině. Většina strojů tehdy stála přes milion korun a některé byly nabízené i za dva miliony. Mně se podařilo koupit původní BVP-1 za 800 tisíc korun. Součástí navíc byly dvě dodávky náhradních dílů. Dnes vím, že to byla výhodná koupě,“ usmívá se Jiří Ondroušek.

Zatímco při nákupu se cena pohybovala pod hranicí jednoho milionu korun, dnes už jsou částky úplně jinde. Po vyprázdnění armádních skladů a odprodeji techniky do zahraničí zmizela z trhu nejen vozidla samotná, ale i velká část náhradních dílů. Z původně neobvyklého koníčku se tak stala také zajímavá investice.



„Dnes už by se vůz v původním stavu sháněl jen velmi těžko. Ceny vystřelily nahoru. Za pěkné originální BVP-1 se podle toho, co sleduji mezi sběrateli, mohou chtít dva až pět milionů korun podle stavu, původu a výbavy. To jsou částky, o kterých se mi při nákupu ani nesnilo,“ dodává nadšenec.

Při koupi bylo nejdůležitější ověřit technický stav motoru a převodovky. Opravy těchto součástí by totiž znamenaly velmi nákladnou investici. Ostatní komponenty lze s dostatkem času a kontaktů většinou sehnat nebo opravit.

Náhradní díly však rozhodně nejsou levnou záležitostí. Například samotný pojezdový pás může stát kolem 200 tisíc korun. Majitelé historických obrněnců se proto často spoléhají na zásoby dílů z minulosti a na kontakty mezi sběrateli.

Mnozí by očekávali, že po koupi následovala několikaletá renovace. V případě Jiřího Ondrouška tomu tak ale nebylo. Protože byl vůz v překvapivě dobrém technickém stavu, mohl po základní údržbě okamžitě vyrazit do terénu. Díky robustní konstrukci přežil desetiletí bez zásadních problémů.

Nadšenec několik let jezdil na různé historické akce s vozidlem v původním stavu. Teprve později se mu rozhodl dopřát proměnu.

Inspiraci našel ve známém československém seriálu Chlapci a chlapi, který se v osmdesátých letech stal symbolem vojenského prostředí. Právě podle seriálového obrněnce se rozhodl svůj stroj upravit.



„Když jsem ho koupil, byl provozuschopný. Motor fungoval, převodovka také a pancíř byl bez koroze. Po proměně vozidlo dostalo nový lak, označení a detaily podle seriálové předlohy. Když přijedeme na akci, starší návštěvníci to často poznají na první pohled a mají z toho obrovskou radost,“ popisuje majitel.

Mnoho lidí překvapí, že vlastnit obrněné vozidlo není nemožné ani pro běžného člověka. Existují však pravidla, která musí majitel dodržovat. První věcí je znehodnocení všech zbraňových systémů. Vozidlo je tak určeno pouze pro sběratelské a historické účely.

Nezbytné je také získat povolení od policie. Žadatel musí být bezúhonný a musí splnit několik bezpečnostních podmínek. Vozidlo musí být zabezpečeno a chráněno proti zneužití. Součástí požadavků bývá například oplocený areál či kamerový systém.

„Pamatuji si, že když jsem koupi oznámil, myslela si část lidí, že jsem se zbláznil. Jiní mi naopak fandili a ptali se, jestli náhodou nezakládám soukromou armádu. Dnes už jsou na moje nápady zvyklí. Každopádně BVP je stroj, který vzbudí pozornost všude, kam s ním člověk přijede,“ uzavírá se smíchem Jiří Ondroušek.