Slovenské Tahiti žijí dál. Legenda z dob socialismu láká na aquapark i wellness

Slnečné jazerá nebo Senecké jazerá je název turistické lokality ve městě Senec, která se nachází při velkém umělém jezeře. Původně to bylo pět samostatných jezer.

Cesta k oblíbeným Slovenským Tahiti zabere posádce něco přes tři hodiny. Trasa měří 363 kilometrů a v ideálním případě trvá tři hodiny a 19 minut. Cesta vede okolo Jihlavy, Brna a Bratislavy.



Slnečná jazerá patří mezi legendy československého turistického ruchu. Za dob socialismu, kdy bylo těžké vycestovat k moři, místo patřilo mezi nejžádanější lokality pro dovolenou vůbec. A populární zůstalo dodnes.

Slnečná jazerá z leteckého pohledu:

Přestože se o lokalitě hovoří v množném čísle, v současnosti jsou tu jezera pouze dvě. Hlavní jezero má plochu asi 2 200 x 400 metrů. Sousední jezero, které nese označení jako Čiernovodské, je zhruba poloviční a slouží spíše k rybolovu než ke klasické rekreaci.

„Slnečné jazerá těží ze své polohy na jihu Slovenska. V sezoně se voda v průměru ohřeje na 25°C. Roční délka slunečního svitu přesahuje 2200 hodin,“ vyzdvihl web Senec.sk.

Za dobu své existence se areál dočkal nemalého rozvoje. Najdeme tam tak například rozsáhlé možnosti stravování od malých bufetů až po vyhlášené restaurace. Zahrát si tu lze i tenis, squash i třeba bowling.

„Ubytování je zajištěno v zařízeních s různou úrovní komfortu. Tedy od hotelů přes penziony a větší chaty až po ubytování v chatkách a v zařízeních odpovídajících spíše turistické třídě,“ připomenul web Visit Bratislava.

V rámci hotelů tu lze navštívit i kryté bazény. Vyrostl zde i aquapark napájený vrtem termální vody a vyhlášeným wellness.

Za vznikem vyhlášeného Slovenského Tahiti stojí těžba štěrku, který zde od roku 1845 dolovala uherská stavební železniční správa na stavbu trati Bratislava - Galanta. Nejprve šlo o pět samostatných jezer, které byly postupně propojeny v jedno. V nejhlubších místech je až 12 metrů vody.

Oficiálně se tu mohlo koupat od roku 1919, kdy koupaliště dostalo nový název Slovenské Tahiti. To ale místní nepřijali. V roce 1930 se přírodního koupaliště ujal definitivně 59. Sbor Slovenské ligy v Senci. „Postavil plot, zvelebil pláž, zřídil na ní bufet i několik stánků a založil malou loděnici,“ uvedl Senec.sk.

Není bez zajímavosti, že z každé vstupenky tehdy 1,50 Kčs putovalo na podporu chudých slovenských školáků.

Areál od 30. let zůstal udržovaný a postupně se dočkal i svého současného názvu. „Jméno Slunečná jezera dostal v roce 1960 na základě soutěže o nový název,“ připomenul Senec.sk, proč místo Bagrem nazývají spíše jen starousedlíci.