Americké značky aut sází na osmiválce místo elektromobilů. Nevymstí se jim to?
Dominik Valášek
-
14. 08. 2025
+ 5
Dodge Charger Scat Pack s motorem Sixpack Se svolením Dodge
Naše téma
Ještě relativně nedávno se zdálo, že americký automobilový průmysl nabere přibližně stejný směr jako ten evropský. Že se automobilky budou předhánět v tom, kdo mobilizuje řadové řidiče svými elektrickými modely, a že už i „auta z plakátu“ budou jezdit výhradně na baterky. Jenže pak administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa uvolnila emisní nařízení a zdá se, že se trend v USA do jisté míry obrací. Nejlépe to ilustruje dění kolem americké části koncernu Stellantis – specificky automobilek Dodge a RAM.
Není to dlouho, co ve světě amerických pick-upů – což je nesmírně důležitý a vysoce konkurenční tržní segment – nastal obrat u značky RAM. Poté, co bývalý Chrysler (dnešní americká část koncernu Stellantis) oznámil ukončení výroby osmiválcového motoru 5,7 Hemi, začaly prodeje klíčového pick-upu RAM 1500 klesat. Po vlně spekulací tedy RAM začátkem června oznámil, že osmiválec pod kapotu velkého modelu vrací.
Automobilka doslova vzkázala zákazníkům, že vyhráli, na všechny nové osmiválcové pick-upy nalepila stylový „odznak protestu“ a začala si užívat masivně stoupající prodeje staronového osmiválce. A to navzdory tomu, že je obstaróžní motor tabulkově slabší a méně úsporný než třílitrový přeplňovaný šestiválec Hurricane, který jej měl nahradit.
Když se však začal elektrický Charger letos konečně prodávat, chladné přijetí pokračovalo. Novináři a tvůrci obsahu, kteří nový vůz hodnotili, udíleli mnoho „negativních bodů“, a samotné prodeje neodstartovaly ani zdaleka tak, jak by si automobilka přála. Elektrický Charger byl prostě „málo muscle-car“ (svalnaté auto) a staré generaci modelů Charger/Challenger, která se navzdory stáří slušně prodávala do posledního dechu, nesahala svým charakterem ani po kotníky.
Výsledkem bylo, že Dodge nikdy neuvolnil oficiální prodejní čísla nového modelu a hovoří se o velmi nízkých počtech. Na pomoc měla přispěchat levnější verze s menší baterií, ale bylo jasné, že nový Charger potřebuje pro svůj úspěch hlavně jednu věc – spalovací motor.
S předstihem oproti původnímu plánu tak Dodge představil Charger Scat Pack, poháněný výše zmíněným šestiválcem Hurricane. Oproti elektrické verzi umí pálit gumy, spotřebovává benzín a svůj zvuk získává přirozeně pod kapotou, nikoliv skrze zvukový systém Fratzonic umístěný pod zadním nárazníkem. Nic z toho nejsou podstatné vlastnosti u drtivé většiny aut, ale pokud chcete vozy nabízet konzervativně smýšlejícím automobilovým nadšencům, kteří v USA tvoří nezanedbatelně velkou skupinu, bažící po původním smyslu amerických „muscle-car“, musíte je poskytnout.
Na papíře zní šestiválec se dvěma turbodmychadly výborně. Slabší verze má 420 koní, ta výkonnější potom dokonce 550 a zvládne sprint z nuly na sto za 3,9 sekundy. Obě verze mají v základu pohon všech kol, ovšem s odpojitelným pohonem přední nápravy.
Velmi zajímavá je také cena, která v USA startuje částkou 49 995 dolarů (1 044 000 korun) za slabší verzi. Silnější Charger pak stojí 54 995 dolarů (v přepočtu 1 149 000 korun) a podle automobilky nabízí nejvyšší počet koní pod 55 tisíc dolarů, a to v rámci celého trhu. A to nejdůležitější – obě varianty jsou levnější než elektrický Charger, který startuje na částce 59 995 dolarů (1 254 000 korun).
„Nebuďte překvapeni, kdyby se vešel,“ řekl šéf značky Dodge Matt McAlear americkému magazínu Motor1, a prakticky tak potvrdil příchod osmiválcového Chargeru v budoucnu.
Současně automobilka oznámila, že všechna SUV Durango v modelovém ročníku 2026 budou k mání výhradně s osmiválci, a to včetně kompresorem přeplňovaného motoru Hellcat o výkonu 710 koní. Ukazuje se, že trh v USA o taková auta stále stojí, a že je z velké části konzervativnější než třeba evropské trhy. To velmi podporuje i Trumpova administrativa, která prakticky odstranila tlak na automobilky ve snižování emisí.
Z globálního pohledu tak nastává celkem neotřelá situace. Některé automobilky se rozhodly nadále dobrovolně snižovat emise i na trhu v USA, a to kvůli působení na dalších světových trzích, kde chtějí nabízet stejné modely, a kde jsou limity přísnější. Na druhé straně jsou však automobilky, jako je Dodge a RAM, pro které je USA primárním trhem, a které „rozvázaných rukou“ v oblasti emisí využívají naplno.
Objevují se tak protichůdné hlasy – jeden velebí svobodnější trh, druhý upozorňuje na fakt, že se americká část Stellantisu vrací k zastaralým technologiím a brzdí tak svůj vývoj. Lze však každopádně říci, že se postupně rozevřou nůžky mezi jednotlivými trhy i automobilkami, a je velkou otázkou, kam se bude dál ubírat směřování americké politiky. Za současné situace může Dodge nabídnout levnější a výkonnější auta konzervativně smýšlejícím zákazníkům, pokud však bude příští americká administrativa patřit Demokratům, kteří nastolí striktnější emisní předpisy, mohl by se jim tento přístup vymstít.
Automobilka doslova vzkázala zákazníkům, že vyhráli, na všechny nové osmiválcové pick-upy nalepila stylový „odznak protestu“ a začala si užívat masivně stoupající prodeje staronového osmiválce. A to navzdory tomu, že je obstaróžní motor tabulkově slabší a méně úsporný než třílitrový přeplňovaný šestiválec Hurricane, který jej měl nahradit.
Benzínový Charger přispěchal na pomoc
Poté, co se vyřešila „ta nepříjemná šestiválcová situace s RAMem“, upnuly se zraky všech na další vůz, který se po razantní změně netěšil příliš velkým prodejům. Jde samozřejmě o velké kupé Dodge Charger. Jeho novou generaci odhalila automobilka primárně jako elektromobil s přídomkem Daytona EV. Už prvotní oznámení v roce 2022 doprovázelo chladné přijetí od komunity, ovšem to z pohledu prodejů ještě nemusí nic znamenat.Když se však začal elektrický Charger letos konečně prodávat, chladné přijetí pokračovalo. Novináři a tvůrci obsahu, kteří nový vůz hodnotili, udíleli mnoho „negativních bodů“, a samotné prodeje neodstartovaly ani zdaleka tak, jak by si automobilka přála. Elektrický Charger byl prostě „málo muscle-car“ (svalnaté auto) a staré generaci modelů Charger/Challenger, která se navzdory stáří slušně prodávala do posledního dechu, nesahala svým charakterem ani po kotníky.
Výsledkem bylo, že Dodge nikdy neuvolnil oficiální prodejní čísla nového modelu a hovoří se o velmi nízkých počtech. Na pomoc měla přispěchat levnější verze s menší baterií, ale bylo jasné, že nový Charger potřebuje pro svůj úspěch hlavně jednu věc – spalovací motor.
S předstihem oproti původnímu plánu tak Dodge představil Charger Scat Pack, poháněný výše zmíněným šestiválcem Hurricane. Oproti elektrické verzi umí pálit gumy, spotřebovává benzín a svůj zvuk získává přirozeně pod kapotou, nikoliv skrze zvukový systém Fratzonic umístěný pod zadním nárazníkem. Nic z toho nejsou podstatné vlastnosti u drtivé většiny aut, ale pokud chcete vozy nabízet konzervativně smýšlejícím automobilovým nadšencům, kteří v USA tvoří nezanedbatelně velkou skupinu, bažící po původním smyslu amerických „muscle-car“, musíte je poskytnout.
Na papíře zní šestiválec se dvěma turbodmychadly výborně. Slabší verze má 420 koní, ta výkonnější potom dokonce 550 a zvládne sprint z nuly na sto za 3,9 sekundy. Obě verze mají v základu pohon všech kol, ovšem s odpojitelným pohonem přední nápravy.
Velmi zajímavá je také cena, která v USA startuje částkou 49 995 dolarů (1 044 000 korun) za slabší verzi. Silnější Charger pak stojí 54 995 dolarů (v přepočtu 1 149 000 korun) a podle automobilky nabízí nejvyšší počet koní pod 55 tisíc dolarů, a to v rámci celého trhu. A to nejdůležitější – obě varianty jsou levnější než elektrický Charger, který startuje na částce 59 995 dolarů (1 254 000 korun).
A co osmiválec?
Šestiválcový Charger tedy do jisté míry uklidnil automobilovou komunitu a lze předpokládat, že i jeho prodeje budou pro značku mnohem příznivější, pořád je tu ale silný hlas, který se ptá po osmiválci – zkrátka říká, že Charger bez osmiválce není žádný Charger. A přestože vedení značky při uvádění nové generace rezolutně řeklo, že se osmiválec do jeho platformy nevejde, nyní obrací a v rozhovorech zaznívají sugestivní odpovědi na otázky novinářů.„Nebuďte překvapeni, kdyby se vešel,“ řekl šéf značky Dodge Matt McAlear americkému magazínu Motor1, a prakticky tak potvrdil příchod osmiválcového Chargeru v budoucnu.
Současně automobilka oznámila, že všechna SUV Durango v modelovém ročníku 2026 budou k mání výhradně s osmiválci, a to včetně kompresorem přeplňovaného motoru Hellcat o výkonu 710 koní. Ukazuje se, že trh v USA o taková auta stále stojí, a že je z velké části konzervativnější než třeba evropské trhy. To velmi podporuje i Trumpova administrativa, která prakticky odstranila tlak na automobilky ve snižování emisí.
Z globálního pohledu tak nastává celkem neotřelá situace. Některé automobilky se rozhodly nadále dobrovolně snižovat emise i na trhu v USA, a to kvůli působení na dalších světových trzích, kde chtějí nabízet stejné modely, a kde jsou limity přísnější. Na druhé straně jsou však automobilky, jako je Dodge a RAM, pro které je USA primárním trhem, a které „rozvázaných rukou“ v oblasti emisí využívají naplno.
Objevují se tak protichůdné hlasy – jeden velebí svobodnější trh, druhý upozorňuje na fakt, že se americká část Stellantisu vrací k zastaralým technologiím a brzdí tak svůj vývoj. Lze však každopádně říci, že se postupně rozevřou nůžky mezi jednotlivými trhy i automobilkami, a je velkou otázkou, kam se bude dál ubírat směřování americké politiky. Za současné situace může Dodge nabídnout levnější a výkonnější auta konzervativně smýšlejícím zákazníkům, pokud však bude příští americká administrativa patřit Demokratům, kteří nastolí striktnější emisní předpisy, mohl by se jim tento přístup vymstít.