Původní Škoda jela na benzín, filmový Ferat na krev. Kdo vlastně stvořil bestii?

Dodnes jeho tvary berou za srdce. Koneckonců i jednotlivé detaily. Například nádherná zlatá kola, červené linky zdůrazňující linie na boku nebo kulatá světla a stejně tvarované otvory v zadním čele. Řeč je o voze Ferat Vampire RSR, které bylo v československém filmu Upír z Feratu rozhodně více než jen rekvizitou.

Prohlédnout si ho a porovnat s původní Škodou 110 Supersport můžete na obrázcích v naší fotogalerii

Rozhodně si ho diváci více zapamatovali než mnohé výkony herců, mezi kterými byla například i budoucí první dáma České republiky Dagmar Veškrnová – Havlová.

Vzhled tohoto auta, které podle filmařů jezdilo na lidskou krev vysávanou skrze plynový pedál z chodidla závodníka, je dílem světoznámého výtvarníka Theodora Pištěka, který byl zodpovědný za rekvizity ve filmu režiséra Juraje Herze. Měl auta rád, sám dokonce závodil, a tak takovýto úkol v roce 1981 určitě rád splnil.

Ferat Vampire vznikl díky řadě změn na tehdy již desetiletém vývojovém prototypu Škoda 110 Supersport. Na počátku sedmdesátých letech někteří lidé v Mladé Boleslavi chtěli takové auto skutečně prosadit do sériové výroby, ale nakonec z toho sešlo.

Pištěk prý původně do této role prosazoval Porsche, ale z finančních důvodů z toho nakonec sešlo. Nechal tedy, v té době již v depozitáři automobilky v Mladé Boleslavi již řadu let odpočívající vůz patřičně upravit. Nařídil přelakování z bílé barvy na černou, nahradil na přídi původní vyklápěcí světelnou rampu klasickými obdélníkovými světlomety, předělal přední kapotu, na záď nasadil obrovské přítlačné křídlo a vyměnil zadní čelo. Rozměry zůstaly víceméně stejné jako u původního prototypu. Tedy 406 centimetrů délka, 164 šířka a 112 výška.



Výtvarník rovněž ponechal ale na svém místě všechny boční panely, stejně jako vzhůru se vyklápějící horní části kabiny včetně dveří a čelního skla. To byly i na původním voze velice vydařené části.

Na snímku z natáčení, který je součástí naší fotogalerie, je vidět zadní čelo s velkými světlomety z řady osobáků Škoda 105/120. Po skončení natáčení se ovšem tento díl nahradil zase původním. Ostatní úpravy ale zůstaly zachovány, a proto návštěvníci můžou auto spatřit prakticky v kompletní filmové podobě.

Tedy až na motor. Škodu 110 R Supersport, a tedy samozřejmě i Ferat poháněl vzadu umístěný atmosféricky plněný čtyřválec s výkonem lehce přes sto koní. Byl schopen udělit vozu maximální rychlost cca 210 kilometrů v hodině. Pro film však vznikl živočišný agregát, který ke své činnosti potřeboval krev.

Umístěný byl vpředu a vlastně šlo o vnitřnosti z poražených kusů dobytka, které přivezli z jatek a nasypali do připravené atrapy. Finální vzhled tohoto materiálu byl dílem dalšího skvělého výtvarníka a režiséra Jana Švankmajera.

Aby vypadalo, že se motor hýbe v tepu srdce, byla dole podle vzpomínek pracovníka škodováckého vývoje Stanislava Cinkla připravená hřídel. „S tou se při natáčení potřebných záběrů otáčelo,“ vzpomínal Cinkl před časem v rozhovoru pro magazín Auto.cz.

Účastnil se tehdy celého natáčení a dokonce při jízdních a často dosti dramatických scénách vůz řídil, neboť řada účinkujících herců vůbec neměla řidičák. Logicky se pak také objevil v titulcích filmu, který měl premiéru v roce 1982.