Rychlost, přednost, chyba řízení? Statistiky odhalily hlavní zabijáky motorkářů

Bilance nehod motorkářů je letos výrazně horší než loni. Za prvních pět měsíců zemřelo na českých silnicích 23 motorkářů a 1 spolujezdec. To představuje tragický nárůst o 14 usmrcených více, než za stejné období předešlého roku.

K nedávné tragické události došlo v pátek 26. června 2026 na Mostecku, kde při vážné dopravní nehodě motocyklu vyhasl jeden lidský život a další tři osoby byly zraněny. Na místo okamžitě vyjely všechny složky integrovaného záchranného systému a událost byla řešena jako mimořádná událost prvního stupně. V průběhu jara 2026 zdejší policie řešila i další kolize, jako například havárii motorkáře do svodidel na silnici 27 u města Mostu.

O tři dny později havaroval motorkář na dálnici D7 ve směru na Prahu u Tuchoměřic na Lounsku v místě, kde provoz zužuje do jednoho pruhu.

Nejčastějšími jsou na vině nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, nepozornost a nezvládnutí řízení stroje. Za nejčastější období je označován příchod teplého počasí, při němž počet nehod prudce roste. V té době totiž na silnice vyráží velké množství strojů.

Policie ČR varuje před rizikovou jízdou a zveřejnila na Instagramu Policie ČR preventivní video s názornými záběry nehod, jehož cílem je přimět jezdce k větší opatrnosti.

Nehody motocyklistů z dlouhodobého hlediska, na které se dnes podíváme očima statistik, jsou v porovnání s celkovou nehodovostí rizikové z pohledu rozsahu zdravotních následků.

Přes 60 % nehod z celkového počtu nehod za posledních 15 let se neobešlo bez lehkých zranění, u 13,59 % nehod došlo k těžkému zranění a u 2,36 % nehod došlo k úmrtí. Pouze 23,37 % nehod bylo bez zranění.

V analýze jsou zobrazeny všechny evidované nehody, při kterých byl účasten motocykl či moped. Sledované období nehod je od roku 2010 do roku 2025. Celkový počet nehod je 54 293.

Z pohledu regionů vychází v absolutním počtu nehod motocyklistů nejhůře Hlavní město Praha, ale s druhým nejnižším podílem na celkové nehodovosti ze všech krajů, například 2,79 %, méně má pouze Ústecký kraj. Z pohledu počtu nehod pak následuje Středočeský kraj, Jihomoravský a Moravskoslezský.

V podílovém zobrazení je na prvním místě kraj Jihočeský (6,07 %), následován krajem Jihomoravským (5,10 %) a Plzeňským (4,82 %).

V detailu na okresy je v absolutním počtu nejvýše Praha, následována okresy Brno – město, Brno – Venkov a České Budějovice. V podílovém znázornění jsou „nejhorší“ okresy Znojmo (7,49 %), Klatovy (7,15 %) a Jindřichův Hradec (7,08 %).

Průměrně dochází ročně k 3 393 nehodám motocyklistů, přičemž ale v minulém roce (2025) došlo celkem k 4 233 nehodám motocyklistů, do kterých je započítáno i 320 malých dopravních nehod, mimo základní statistiky Policie ČR.



„Pro nehody motocyklistů je charakteristické rozložení nehod v průběhu roku, jelikož se projevuje sezonní vliv jízdy na motocyklech. Nejvíce nehod je tedy patrných v letních měsících, kde podíl na celkové nehodovosti dosahuje přes 6,5 procenta,“ říká analytik Marek Sibal společnosti DataFriends a Portálu nehod.

„Většina motorkářů si své stroje užívá během volnočasových jízd. O víkendech vyrážejí na silnice tisíce jezdců a spolu s nimi samozřejmě roste i riziko dopravních karambolů. Pokud se podíváme na podíl na celkové nehodovosti, patří mezi nejrizikovější právě víkendové dny,“ uvádí Portál nehod.

Nejvíce nehodovým dnem je sobota, vyšší počet nehod je též patrný v pátek a neděli. V podílovém zobrazení jsou právě víkendové dny těmi nejhoršími. V neděli podíl na celkové nehodovosti dosahuje 5,23 procenta. Oproti celkové nehodovosti je také zřetelný rozdíl rozložení nehod v hodinách, kde chybí výrazný počet nehod v ranní špičce, ale hlavním vrcholem počtu nehod je čas od 14. do 17. hodiny.

Portál nehod detailně mapuje riziková místa, statistiky i příčiny nehod. Pro aktuální policejní záznamy v reálném čase a interaktivní mapu slouží Mapa dopravních nehod Policie ČR.

Nejčastější příčinami jsou 3 hlavní kategorie. Tou prvním je způsob jízdy (35,99 %), tedy nevěnování se řízení, nedodržení bezpečné vzdálenosti nebo nezvládnutí řízení. Druhou je přednost v jízdě (28,72 %), tedy nedání přednosti proti příkazu dopravního značení Dej přednost nebo nedání přednosti při odbočování vlevo. Třetí kategorií je rychlost (26,82 %), což znamená primárně nepřizpůsobení rychlosti dopravě nebo technickému stavu vozovky.

Při rozdělení nehod na zaviněné motocyklisty a nezaviněné je patrné, že u zaviněných nehod je nejčastější příčinou nepřiměřená rychlost a nesprávný způsob jízdy. Zatímco u nehod nezaviněných je primární příčinou nehod nedání přednosti. Zajímavé také je, že ze všech nehod způsobených nesprávným předjížděním je přes 10 procent (10,56 %) nehod motocyklistů.

Při rozložení počtu nehod dle věku je vidět podobná účast řidičů při nehodách u věkových kategorií od 18 do 45 let. Poměrně vysoký počet nehod je i u věkové kategorie 15 – 17 let (3 301, kdy je podíl na celkové nehodovosti je až 70,3 % ze všech nehod této věkové kategorie). Podíl nehod motocyklistů na všech nehodách dané věkové kategorie potom s rostoucím věkem klesá.