Unikátní sbírka motorek a aut představuje policejní historii a desítky veteránů
Edvard D. Beneš
-
19. 04. 2026
+ 22
Nadšenec pro motoristické veterány Jindřích Kabourek u pýchy své sbírky, policejní Jawy 354, přezdívané nanuk. Deník/Edvard D. Beneš
Naše téma
Jindřich Kabourek z Hříškova na Lounsku se může pochlubit unikátní sbírkou motocyklových a automobilových veteránů, která zahrnuje i vzácné policejní modely. Mezi jeho poklady patří legendární Jawa 354, známá jako nanuk, a ikonické vozy Volha a Tatra 603 v barvách Veřejné bezpečnosti. Tento nadšenec, který brzy oslaví 80. narozeniny, pravidelně pořádá veteránské srazy, kde sdílí svou vášeň s ostatními milovníky historických vozidel.
reklama
reklama
Sběratelů motoristických veteránů je v České republice mnoho, ale těch, kteří svou sbírku zaměřují třeba na auto či motopark bezpečnostních složek zase tolik není. Jedním z těch, kteří propadli kouzlu veteránů právě z této kategorie je Jindřich Kabourek z Hříškova na Lounsku. V jeho sbírce ale nechybí ani civilní vozidla a je jich úctyhodná řada.
Část motocyklové sbírky Jindřicha Kabourka
Od mládí měl vztah k motorům. Sám říká, tak jak to chodilo na vesnici, tak tam měl zanedlouho snad každý kluk v určitém věku, kdy už si mohl udělat řidičák, Pionýra. „Já jsem měl pařez, jak se mu říkalo, v černé barvě a dodnes jej tady mám,“ pochlubil se. Vystaven je zde i červeně zbarvený pařez.
Nejcennější v kolekci motorek je Jawa nanuk
V motocyklové garáži se tísní několik desítek strojů. Dvě Jawy 500 OHC, se kterými jezdí na sraz do Rovenska. Jedna je z roku 1954, druhá z roku 1956. Další bíle zbarvená Jawa je z roku 1951. Další Jawa pochází z roku 1947. Nechybí vojenská Jawa, modře zbarvená je zase Jawa Californian 350 se štítem a nápisem VB, vedle níž je zaparkovaná Honda, ta už s nápisem Policie.
reklama
reklama
Mezi nejcennější exponáty Kobourkovy kolekce ale patří Jawa 350, typ 354, která je známá pod přezdívkou nanuk, jak píše portál Válka podle jeho modro-bílého zbarvení a tvaru kapoty, které připomínaly tehdejší obal mražené pochoutky.
Nanuk nebylo jednoduché řídit
Na začátku 60. let se začal nanuk vyrábět v národním podniku Jawa Týnec nad Sázavou, kapotáž dodávalo výrobní družstvo JAS v Pardubicích. Byl to motocykl určený pro tehdejší dopravní orgány Sboru národní bezpečnosti - SNB. Konstruktéři se snažili přihlédnout k náročnosti služby na motocyklech. Vzhled stroje pro SNB se ubíral směrem k větším kapotážím i ochrannému plexisklu a díky velkým bočním kufrům bylo možné montovat i radiostanice.
Byla na nich použita modro-bílá kombinace zbarvení, známá z automobilů Volha 21 nebo Škoda 1202 STW, a označení VB. Několik nanuků se dostalo také do služby hradní stráže. Ty měly zbarvení v červeno-bílé kombinaci. Na hradě ovšem nepobyly dlouho. Údajně po návštěvě Nikity Chruščova v srpnu 1964 a jeho stížnostech na značnou kouřivost měly být za služby vyřazeny.
Motocykl, který Kabourek získal z Říčan, nebylo jednoduché řídit. Kapotáž sice ochránila řidiče před nepřízní počasí, ale byl tak zhoršeny jízdní parametry stroje a hlavně motocykl byl těžší.
Jakub Smolík litoval policajty, co jezdili s nanukem
Samotní jízda totiž vyžadovala do značné míry velkou zručnost. Navíc za větrného počasí byla i dost nebezpečná. Podle Kabourkových slov si jízdu s nanukem vyzkoušel u známý zpěvák Jakub Smolík. „Měl jsem vedle ve vesnici výstavu aut a motorek a Jakub Smolík tam koncertoval. Chtěl se svézt, tak jsem mu ho půjčil, aby mi ho odvezl domů. Jel s ním zhruba dva kilometry a říkal: Když s tím museli jet po kostkách nebo když foukal vítr, tak ti policajti museli pěkně zkusit.“
Technická data motocyklu Jawa 350, typ 354 „nanuk“
Délka: 1,98 metru. Šířka: 0,66 metru. Výška: 1,05 metru. Motor: dvoudobý dvouválec, vzduchem chlazený. Objem motoru: 344 cm3. Výkon motoru: 18 ks (při 5000ot/min). Maximální rychlost: 120 kilometrů v hodině. Pohotovostní hmotnost: 152 kilogramů. Celková hmotnost: 352 kilogramů. Počet míst: 1.U policistů se stroj velké oblibě netěšil. U sběratelů veteránů je tomu naopak. Kam s nanukem jeho majitel přijede na sraz, tak je tento stroj středem pozornosti.
Motocyklová garáž, stejně jako společenská místnost v usedlosti, kde Jindřich Kabourek žije, má patřičnou výzdobu. Kromě motocyklů jsou zde vystaveny také policejní uniformy, čepice a veškeré vybavení, které někdejší příslušníci Veřejné bezpečnosti používali.
Policejní Tatra 603, Volhy nebo Tatry 613
Automobilům ve sbírce zase vévodí Tatra 603 v žluto-bílých barvách Veřejné bezpečnosti. Je v ní i modro-bílá Volha GAZ 21 nebo Volha GAZ 24 s nápisem Veřejná bezpečnost. Také ještě nějaký čas jeden z dvou černých vozů Tatra 613, který je připravený na odvoz ke kupci. Kabriolet Škoda Felicia nebo Mercedes-Benz po zesnulém kamarádovi.
Boční pohled na Tatru 603 s označení Veřejné bezpečnosti., zdroj: Deník/Edvard Beneš
Sběratelství propadl po návratu z vojny
Jindřich Kabourek prozradil, že jeho láska ke sběratelství začala po vojně. Základní vojenskou službu absolvoval v letech 1965 až 1967 ve Slaném. Zde plnil funkci motospojky a později se stal velitelem pořádkové čety, která patřila pod vojenskou policii, a měl pod sebou patnáct motocyklů.
Když se v roce 1967 vrátil domů, začal pomalu kupovat jednotlivé stroje, až se to později změnilo ve sběratelskou vášeň. Následně se přidala ještě auta.
V příštím roce 80letý senior sestavil neobvyklou sbírku, ta podle jeho slov čítá dvacet čtyři motorek a devatenáct aut. „Udržet to všechno v dobrém stavu je dost náročná záležitost,“ říká sběratel, který v Hříškově vždycky v létě pořádá veteránské srazy.
Natáčení filmů a seriálů
S automobily a motocykly se zúčastnil také řady natáčení filmů nebo seriálu. S Tatrou 603 například vozil představitele hlavní role Vladimíra Brabce ze seriálu 30 případů majora Zemana, také Petra Nárožného, Květu Fialovou, Rudolfa Jelínka nebo Zdeňka Srstku.
Dlouhá léta snil o tom, že založí velké muzeum, ale nikdy se mu to nepodařilo a už asi ani nepodaří. „Bude mi za chvíli osmdesát a péče o veterány, jak už jsem zmínil, je čím dál víc náročnější, tak už to asi nedám,“ poznamenal se smutkem v hlasu sběratel Jindřich Kabourek.