Škoda vyrábí svá auta "na pásu" již devět desetiletí. Začala 13 let po Fordu

Radek Pecák - 06. 10. 2019
Původní schéma škodovácké pásové výroby
Původní schéma škodovácké pásové výroby
Pásová výroba ve Škodě Auto. Ilustrační snímek
+ 6
Pásová výroba ve Škodě Auto. Ilustrační snímek
Pásová výroba ve Škodě Auto. Ilustrační snímek
Pásová výroba ve Škodě Auto. Ilustrační snímek
Pásová výroba ve Škodě Auto. Ilustrační snímek
Pásová výroba ve Škodě Auto. Ilustrační snímek
Pásová výroba ve Škodě Auto. Ilustrační snímek
Pásová výroba ve Škodě Auto. Ilustrační snímek
Pásová výroba ve Škodě Auto. Ilustrační snímek
Škoda Plzeň, která se stala v roce 1925 novým vlastníkem automobilky Laurin&Klement, zahájila na konci dvacátých let rozsáhlý program modernizace továrny v Mladé Boleslavi.
Přestože se všeobecně pokládá za vynálezce pásové výroby Henry Ford, ve skutečnosti se tento princip v průmyslu využíval dávno před ním. Zřejmě poprvé takto vyráběl kompaktní parní stroje britský podnikatel Richard Garett již v padesátých letech osmnácého století.

Ford přitom začal produkovat svá "Téčka" aý 7. října 1913. I v automobilové branži ho někteří dokázali předběhnout. Konkréně pan Olds, zakladatel značky Oldsmobile.

V Mladé Boleslavi začala auta vznikat na pásu až v roce 1929. Stalo se tak v nově vybudovaném závodě označovaném jako Nová mechanika. Vedle ní byla také čerstvě postavená samostatná budova karosárny.

Montážní hala měla rozměrny 200 x 130 metrů a vyráběly se v ní také motory. Například proces opracování hlavy válců, jak uvádějí autoři publikace Kronika Škoda Auto, byl rozdělený do 47 operací.

V této hale se zpočátku dařilo během osmihodinové pracovní směny smontovat 20 vozů, postupně ale produktivita i díky zavedení třísměnného provozu rostla.

Tyto automobily sjely z konce výrobní linky
Tyto automobily sjely z konce výrobní linky


Dochované schéma výroby karosérií (na titulní fotografii článku) ukazuje, že na počátku výroby každého vozu byl sklad a sušárna dřeva pro karosérie. Z ní pak materiál putoval do truhlárny. Skelet karosérie následně odeslali do klempírny, kde vyrobili povrchové plechy. Dalším pracovištěm byla lakovna.

Sedačky se čalounily přímo v továrně
Do nalakované karosérie se následně v sedlárně instalovaly sedačky a čalounění interiéru. Tyto karosérie se pak na stanoveném místě ve výrobní hale setkávaly s podvozky včetně mototrů. Šasi se produkovaly na deseti linkách. Například listové pružiny se montovaly po otočení podvozku "na záda". Po obou stranách linek se nacházely sklady materiálu, polotovarů a hotových dílů.

Vedlejší prostor byl určen pro montáž motorů a převodovek. Hotová šasi se následně lakovala a sušila. Po skončení tohoto procesu pak došlo na takzvanou "svatbu", tedy spojení karosérie s podvozkem.

Aby se mohla výroba urychlit, bylo nutno uskutečnit i řadu dalších změn. Jedním z konkrétních příkladů je záměna dříve používaných olejových barev, které schly až deset dnů, k nitrolakům. Doby jejich schnutí činí jen přibližně 15 hodin. Současně se pro nanášení barev přestaly používat štětce. Přičel čas stříkacích pistolí.

I díky těmto opatřením Škoda postupně přebrala roli největšího výrobce automobilů v tehdejším Československu. Předtím totiž větší úspěch slavily zejména výrobky značek Praga a Tatra.
Tagy