Z nové blokové výjimky nejvíce vytěží motoristé

Nejprve si řekněme, co vlastně slovní spojení „bloková výjimka“ skrývá. Je to jakýsi ustálený pojem pro směrnici Evropské komise, která tímto způsobem upravuje podmínky hospodářské soutěže a některé legislativní prvky. Až do 31. května 2010 platilo Nařízení 1400/2002. Od začátku června pak vymezuje podmínky prodeje a servisu motorových vozidel Aftermarket Bloková výjimka 461/2010 navazující na Obecnou Blokovou výjimku – Nařízení 330/2010. Tyto změny mají platnost až do 31. května 2022 a vztahují se na všechna motorová vozidla, která mají nejméně 3 kola, a to včetně těžkých nákladních automobilů.
Co to v praxi znamená? Tak předně možnost provozovatele vozidla si i u automobilů v záruce vybrat servis jiný než autorizovaný, aniž by přišel o záruky, a to ani rozšířené. Nově se totiž vymezují dva klíčové pojmy. „Schválený servisní pracovník“ je poskytovatel servisu oprav a údržby motorových vozidel, který působí v rámci distribučního systému vytvořeného dodavatelem motorových vozidel – čili autorizovaný servis. „Nezávislým servisním pracovníkem“ se rozumí poskytovatel servisu oprav a údržby motorových vozidel nezačleněný do distribučního systému vytvořeného dodavatelem motorových vozidel, pro která poskytuje opravy nebo údržbu – prostě neznačkový servis.
Dále platí, že schválený servisní pracovník (autorizovaný servis) v rámci distribučního systému dotyčného dodavatele se považuje za nezávislého servisního
pracovníka v tom rozsahu, ve kterém poskytuje servis oprav a údržby pro motorová vozidla jiného dodavatele, do jehož distribučního systému nenáleží. Svůj automobil tedy můžete vzít i do autorizovaných servisů jiných značek s tím, že v tu chvíli jsou v pozici ostatních neautorizovaných opravců.
Důležité však je, že Aftermarket Bloková výjimka a Obecná Bloková výjimka se uplatní, pouze pokud podíl výrobce automobilu a jeho autorizované sítě na trhu nepřesáhne 30 %. Doprovodné pokyny k výjimkám již poukazují, že v řadě případů výrobci ale mají tržní podíl vyšší, proto výhody nebudou využitelné. Zároveň je zřejmé, že bude v nejbližší době nutné lépe vyjasnit situace „uvnitř“ blokové výjimky a „mimo“ ni. Doprovodné pokyny jsou přitom závazné pro Evropskou komisi a národní antimonopolní úřady.
Významnou novinkou jsou také úpravy přístupu k informacím. Nezávislí poskytovatelé servisních služeb musí mít k dispozici od výrobců technické informace, což se týká položek definovaných v normách Euro V a Euro VI, které se vztahují i na automobily vyrobené před rokem 2009. Informace, jež dostanou autorizovaní opravci, musí mít k dispozici také ti neznačkoví – zavádí se nediskriminační přístup. Neplatí to však absolutně, jelikož mohou být odepřeny informace, které nejsou nutné pro opravu či údržbu vozidla, nebo jsou například obchodního charakteru.
Co také stojí za zmínku, jsou úpravy garančních podmínek vozidel, které mohou napomoci jak řadovým motoristům, tak provozovatelům flotil. Během záruční lhůty již výrobce automobilu nemůže podmiňovat poskytnutí garance výhradním použitím náhradních dílů od výrobce vozu. Nadto se již výrobce nemůže spoléhat na výsostné postavení prodejce jeho vozů, ani svou dealerskou síť. Jak záruka zákonná, tak i případné veškeré další (prodloužené, na lak, na prorezavění karoserie a podobně) platí, i pokud budete vůz servisovat jinde. Výjimkou jsou svolávací akce, tehdy mohou výrobci vozidel žádat na spotřebitelích provedení opravy v autorizované síti a použití dílů od výrobce vozidla. Definice náhradních dílů jako takových se od předchozí směrnice nijak nezměnila.