RECENZE OJETIN: Ford Focus III
František Mašek
-
07. 09. 2017
Odborné recenze
Focus třetí generace charakterizuje kvalitní mechanika, spolehlivé benzínové motory a veliký výběr mezi ojetinami. Přesto má tento model i několik nevýhod.
Konstrukce podvozku a jízdní vlastnosti
Situace na trhu ojetin
Výběr v tuzemských bazarech je slušný. Aktuálně se nabízí přes tři stovky vozidel, přičemž poměr benzínových a dieselových motorizací je v poměru cca 50:50. Drtivá většina ojetin má manuální převodovku a asi dvě třetiny vozidel je v karosářské variantě kombi. Ceny začínají od 130 tisíc korun, u nejlevnějších dieselů počítejte s nájezdy nad 200 tisíc kilometrů. I když se v inzerci téměř nevyskytuje, automatu Powershift se raději vyhněte, v případě poruchy by byla oprava díky jeho složitosti dost nákladná.
Který motor vybrat
1.0 EcoBoost (74 a 92 kW) - začátkem roku 2012 uvedl Ford novou jednotku EcoBoost 1,0 l ve dvou verzích, lišících se hodnotou nejvyššího výkonu. Zatímco varianta 74 kW spolupracuje s pětistupňovou převodovkou, provedení 92 kW dostalo šestistupňovou rychlostní skříň. Na rozdíl od větších motorů EcoBoost má tříválec litinový blok, k jehož zahřátí na provozní teplotu stačí ve srovnání s blokem hliníkovým o padesát procent méně energie. Energetické nároky agregátu snižuje i variabilní kompresor klimatizace nebo olejové čerpadlo s proměnným průtokem. Oba hlavní řemenové pohony agregátu jsou částečně ponořené v oleji. Výsledkem je tišší chod při provozní spolehlivosti odpovídající pohonu řetězem. Namísto tradičních vyvažovacích hřídelí, které spotřebovávají část výkonu motoru, se ve Fordu rozhodli kompenzovat vrozenou nevyváženost tříválce použitím záměrně „nevyváženého“ setrvačníku a řemenice a optimalizovaného uložení agregátu v karoserii. Tento motor je spolehlivý i při vyšších nájezdech. Jeho největší nevýhodou je vyšší spotřeba při svižnější jízdě a malá životnost spojky.
1,6 EcoBoost (110 a 134 kW) - má volba. Prozatím velmi spolehlivý. Dobře jede i ve větším Mondeu, takže ve Focusu s ním brzdou provozu rozhodně nebudete, naopak. Ve městě s ním můžete v praxi jezdit do sedmi litrů. Mimo město se přiblížíte šesti. Pokud budete spěchat, vezme si ale klidně i deset.
Diesely byly od počátku prodeje dva, 1.6 TDCi (70 a 85 kW) a 2.0 TDCi (85, 103 a 120 kW). Jednašestka je přesně motor pro firemní vozidla - úsporný a díky poptávce po dieselech si dobře drží cenu. Jediné, co by mohlo pozlobit, je časté zanášení motoru karbonem ze špatně tvarované olejové vany. Je zde třeba měnit olej pravidelně a zkrátit intervaly pro jeho výměnu. Nevýhodou této motorizace je fakt, že je k dispozici pouze v kombinaci s manuální převodovkou, naštěstí je šestistupňová. Dvoulitr není žádný průšvih, známe jej i z ostatních modelů Fordu. V inzerci je jich méně (cca 20 ks) s pořizovacími cenami od 230 tis. do 370 tis. Kč. Polovina z nich je s automatem Powershift - u něj je třeba měnit olej každých 60 tis. km.
Nejčastější závady
Adam Špaček
Plusy a mínusy
(+) atraktivní vzhled přístrojové desky
(+) pohodlné sedačky
(+) přehledné ovládání
(+) nízká spotřeba
(+) dobré odhlučnění
(+) řazení
(+) komunikativní řízení
(+) vyváženost podvozku
(+) simulace uzávěrky diferenciálu
(-) malý kufr
(-) na kolena vpředu tlačí středový panel
(-) malá pružnost motoru 1,6 Ti-VCT v nízkých otáčkách
(-) spotřeba u motoru 1,0 EcoBoost extrémně závislá na stylu jízdy
(-) motor 1,6 TDCi si žádá častější a odborné výměny oleje