RECENZE OJETIN: Renault Latitude

Renaultem Latitude chtěl výrobce nalákat zákazníky do prestižní vyšší střední třídy. A to za mnohem menší peníze, než u konkurence. Renault si mohl dovolit být ve své době laciný, protože mu vývoj Latitude nedal příliš mnoho práce. Stejné auto totiž jezdí v některých asijských zemích pod označením Samsung SM5 a jeho přítomnost v Evropě pod francouzskými iniciálami byla v podstatě jen jakýmsi bonusem. Velmi je to poznat už na vzhledu, který nezapře svůj východní původ.

Pokud budete v bazarech vybírat, neměl by vás odradit fakt, že u modelů v nižších stupních výbavy je střed palubní desky zaslepený tvrdým plastem. Oproti prémiové konkurenci se sedí hodně vysoko, z čehož někteří řidiči nemusí mít dobrý pocit, je to zkrátka o zvyku. Potěšující je ale prostornost vozu, která si zasluhuje jeho umístění do vyšší střední třídy. I na zadních místech mají cestující příjemný dojem ze vzdušného interiéru. Je třeba zmínit i rozsáhlou výbavu obsaženou v rozumné ceně ojetin. Natáčecí bi-xenonové světlomety nebo navigace (využívá TomTom) v základu jsou slušným lákadlem. Latitude má objem zavazadelníku 477 litrů.

Základní naftové motorizace (motor 2.0 dCi s výkonem 150 koní) bylo v minulosti možné spojit jen s manuální šestistupňovou převodovkou. Latitude s tímto motorem zrychlí z nuly na 100 km/h za 10,3. Silnější dvoulitr z nabídky (175 koní) je jen o 4 desetiny rychlejší, v praxi má ale slušnou spotřebu kole sedmi litru nafty na 100 km.

Pojetí agregátu odpovídá i celkové nastavení vozu. To se snaží hlavně o co největší komfort posádky, a tak nabízí houpavou a rozvážnou jízdu. Ta sice potěší při dlouhém cestování po dálnici nebo jízdě po městské dlažbě, na menších komunikacích má ale své limity. Do zatáček se vozu příliš nechce a přes nekomunikativní řízení působí jeho jízda trochu toporně. Na větších nerovnostech počítejte s odskakováním zadní nápravy a nepříjemnými rázy od kol.

Situace na trhu ojetin

Renault Latitude se u nás prodával jen asi dva roky, a to jako sedan. Proto si mnoho zákazníků nenašel. Aktuálně se jich v tuzemsku nabízí do 10 kusů, ceny začínají na 200 tis. Kč, nejdražší vůz se prodává za 260 tis. Kč. Všechny ojetiny až na jednu výjimku mají pod kapotou dvoulitrový turbodiesel dCi s výkony 110 a 127 kW. Jejich nájezdy se pohybují od 115 do 180 tis. km.

Který motor vybrat

Dle předchozího odstavce je jasné, že pokud budete mít jiné přání než Latitude s dvoulitrem dCi, budete se muset poohlédnout za hranicemi. Naštěstí je tento motor doporučeníhodný. A to v obou výkonových variantách. Tu silnější bych ale doporučil všem, kteří budou mít nájezd nad 20 tisíc kilometrů za rok a jezdí na delší trasy. Naopak neberte třílitrový šestiválec dCi se 177 kW. Jede sice velmi dobře, ale s přibývajícím stářím bude riziko drahých oprav neúměrné. Pro zastánce benzínu je tu možnost spolehlivého čtyřválcového dvoulitru s výkonem 103 kW, ale pro tu si budete muset nejspíše za hranice. V naší inzerci se neobjevuje. Pro ty, kdo chtějí tohle auto a přitom mají malé nájezdy, je to ideální volba.

Nejčastější závady

Není jich mnoho. Jak už to tak bývá, nejvíce závad je u složitých dieselů. V případě 2,0 dCi se můžete setkat s problémovou regenerací filtrů pevných částic, při vyšších nájezdech (nad 150 tis. km.) tohoto motoru se roztrhne tlumič torzních kmitů, což je na jeho výměnu. Bez ohledu na motorizaci si před koupí zkontrolujte stav podvozku, speciálně poloos.

KLADY:

+ nízké ceny ojetin

+ navigace ve všech verzích

+ štědrý vnitřní prostor

+ komfortní nastavení podvozku



ZÁPORY:

- nevyrovnané jízdní vlastnosti

- nižší kvalita zpracování