Mercedes-Benz W204: vyplatí se benzinová ojetina s nájezdem přes 200 tis. km?

Zvažuji koupi Mercedesu C 200 z roku 2013 s benzinovým motorem 1.8 Turbo (135 kW), manuální převodovkou a nájezdem přibližně 220 tisíc kilometrů. Poraďte mi prosím, jak spolehlivá je tato motorizace, na co si dát při koupi pozor a vyplatí se takové auto při tomto nájezdu ještě koupit? Moc díky, Tomáš H.


Dobrý den, Tomáši, Vámi vybraná motorizace je technicky podstatně modernější volbou než starší kompresorové verze. Jde o přeplňovaný benzinový čtyřválec 1.8 s přímým vstřikováním, turbem a rozvodovým řetězem. Motor má docela kultivovaný projev a i na menší objem příjemný zátah od nízkých otáček. Při nájezdu téměř 220 tisíc kilometrů už ale bude samozřejmě rozhodující stav konkrétního kusu a doložený servis.


Co tedy zkontrolovat před koupí takového auta? Nejdůležitější budou za mě určitě rozvody. U tohoto nájezdu je fajn prověřit, jestli už byly měněny. Pokud výměnu prodávající nedoloží, zjistěte, jak se motor chová při studeném startu a co ukáže diagnostika (kontrolují se adaptační hodnoty časování vaček). Pozor na kovové chrastění po nastartování, nebo na nepravidelný volnoběh. Mimochodem pro M271 EVO existuje i servisní postup s měřicím napínákem řetězu. Vyšší naměřená hodnota pak znamená opotřebení rozvodů. Každopádně počítejte s tím, že při výměně rozvodů se řeší celý rozvodový mechanismus včetně napínáku, vodicích lišt a ozubených kol vačkových hřídelů. A protože jsou v tomto případě rozvody v motoru M271 Evo umístěné na straně převodovky, jde o pracnější a dražší zásah v ceně kolem 40-50 tisíc korun.


U tohoto motoru s přímým vstřikováním je vhodné podívat se také na stav sání. Benzin se tady totiž nevstřikuje před sací ventily jako u starší verze, takže je neomývá, a na ventilech se mohou postupně usazovat olejové páry a karbon. Zanesené sání poznáte podle neklidného volnoběhu, horší reakce na plyn po studeném startu, občasného vynechávání zapalování nebo kolísání výkonu.


Manuální převodovka je proti automatu výhodou hlavně nižší technickou složitostí. A to je pro majitele ojetiny vždycky dobrá zpráva. Jenže při nájezdu přes 200 tisíc kilometrů už ale může být na konci životnosti spojka a dvouhmotový setrvačník. Při testovací jízdě proto vyzkoušejte rozjezdy do kopce, zrychlení na vyšší převodový stupeň i podřazení. Podezřelé jsou vibrace při rozjezdu, kovové rázy při přidání nebo ubrání plynu, prokluzování spojky nebo obtížné řazení za studena. Při jakýchkoli problémech ověřte nejdříve stav hydrauliky spojky.


Samozřejmě doporučuji prohlédnout auto na zvedáku. Zkontrolujte přední víceprvkovou nápravu, stav silentbloků, kulových čepů, tlumičů a pružin. Omrkněte i stav koroze podvozku a pomocných rámů. Elektronika tady bývá naštěstí spolehlivá, ale je potřeba pro jistotu vyzkoušet úplně vše: klimatizaci, parkovací senzory, tempomat, ovládání sedadel, centrální zamykání, multimediální systém, všechny displeje i funkci klíčku a zámku řízení.


Nezapomeňte, že u auta s deklarovaným nájezdem 220 tisíc kilometrů může jediná větší oprava rozvodů, spojky se setrvačníkem nebo podvozku snadno spolknout část pořizovací ceny. Dobře udržovaný kus bych se ale nebál doporučit.


Mercedes-Benz třídy C: koupit generaci W204?

Mercedes-Benz třídy C: koupit s nejsilnějším dieselem?