Renault Mégane – jak jezdí s novou třináctistovkou TCe?

Renault Mégane je na pohled stejný. Jeho typické přední světlomety boční prolisy i výrazná červená linka na zádi jsou stále tytéž. Na trhu je Mégane v této podobě již tři roky a musíme uznat, že vypadá stále velmi dobře. Stejný zůstává také interiér. V dobrém i zlém. Velkorysá přední sedadla na úkor prostoru vzadu, který je malý i pro dospívající. Velmi dobře je pojatý zavazadelník s nadstandardním objemem 402 l. Zůstává také mizerné ovládání infotainmentu a na druhé straně příjemný a dobře čitelný přístrojový štít.

Měnit komplet nabídku všech benzinových agregátů nezávisle na faceliftu nebo nové generaci je trochu neobvyklé. Důvod je v tomto případě jasný. Emisní norma Euro 6 a přechod na měření spotřeby metodikou WLTP jsou pádnými argumenty ke změně.

Dobrou zprávou je, že nabídka různých výkonových verzí zůstává i po změnách široká. Malý čtyřválec můžete mít s výkonem 100, 115, 140 a 160 koní. Dvě poslední jmenované jsou k mání navíc kromě šestistupňového manuálu i s dvouspojkovou sedmistupňovou převodovkou EDC. Za tu samozřejmě připlatíte. My jsme testovali druhou nejsilnější verzi (140 k) spárovanou s automatem. A jak jezdí? První dojem po rozjezdu je jasný. Malý čtyřválec je příjemně tichý. Vyloženým potěšením je zvukový projev agregátu i ve vyšších rychlostech, kdy si počíná nad očekávání kultivovaně.

140 koní předvádí s malým hatchbackem poměrně dynamickou jízdu. Navíc se slušnou spotřebou. Ta je výrazně závislá na stylu jízdy. Dodržujete rychlosti, jste řidič pohodář a pohybujete se po městě a okreskách? Pak můžete počítat se spotřebou okolo 6 litrů na 100 km. Pokud rádi sešlápnete plyn a chcete si užít i trochu zábavy (v rámci možnosti testovaného vozu), pak vás 1,3 TCe povozí za 7,5 litru na 100 kilometrů.

Testovaný model spárovaný se sedmistupňovým dvouspojkovým automatem si na silnicích počínal velmi hezky. Řadí hladce, logicky a bez otravných prodlev. Připomínky ale máme. Týkají se rozpačitých rozjezdů. Najít správnou míru sešlápnutí plynového pedálu je docela oříšek a spolehněte se na to, že bude vyžadovat trénink. Pro primárně městské auto je to dost nepříjemná vlastnost. Stačí málo a na přeplněném parkovišti přijdete v okamžiku k úhoně.

A jak jsou na tom jízdní vlastnosti? Libí se nám dobře nastavené řízení, které na poměry Méganu dává solidní zpětnou vazbu. V tomto případě nelze mluvit vyloženě o zábavě za volantem, ale přeci jen máme pocit, že celkový dojem z jízdy je jaksi nevtíravě příjemný. Nemůžeme si stěžovat ani na náklony nebo nedotáčivost. Zkrátka žádné výrazné nedostatky jsme neodhalili.

Řekli bychom to asi tak – testovaný agregát 1.3 Tce je nekonfliktní a plní svou práci tak, jak má. V Méganu na nás působí velmi dobře. Oceňujeme solidní dynamiku, kultivovaný projev a slušnou spotřebu. Vyloženě nás neuchválit, ani nezklamal. A v kombinaci s příjemnou cenovkou může být dobrým městským a příměstským parťákem pro nenáročné řidiče.

+ solidní dynamika

+ kultivovaný chod agregátu

- rozpačité rozjezdy

- interiérové nedostatky v této generaci