Test: Opel Corsa 1.0 – dospělé auto nejen do města
Petr Šikl
-
02. 03. 2015
+ 20
Petr Šikl
Testy
S malými novými auty se v poslední době roztrhl pytel. Přestože výběr je vcelku pestrý, základ je vždy stejný, ceny podobné a často rozhodují jen maličkosti či sympatie. Po dvojici nejsilnějších hráčů, fabii a i20, přijela o zákazníky bojovat nová corsa, kterou německá automobilka dost slušně vyzbrojila.
Interiér: mezigenerační skok
Snad každého potěší přední sedadla, která německá automobilka umí. Potěší zejména dostatečně dlouhé sedáky, slušné boční vedení a příjemná tuhost. Volant je pohledný a skvěle padne do rukou. To samé platí i o řadicí páce.
Ve srovnání s konkurencí corsa ztrácí v jediné oblasti. A tou je velikost zavazadlového prostoru, který pojme 285 litrů zavazadel, což je stejně jako dříve. Pokud si připlatíte za praktický výsuvný nosič kol FlexFix, musíte oželet dalších 20 litrů objemu a rezervní kolo. Přepravní kapacitu můžete zvětšit sklopením zadních opěradel (1 120 l).
+ provedení a zpracování detailů v kabině
+ slušná prostornost a dobrá ergonomie
+ režim řízení City
+ integrovaný nosič kol
- menší zavazadelník ve srovnání s konkurencí
- méně pohodlná zadní sedadla
Motor: v duchu doby
Vrchol palety pohonných agregátů tvoří překvapivě ty nejméně objemné agregáty - nové litrové tříválce dopované turbodmychadlem. Slabší verze s maximem 66 kW dělá z corsy se spotřebou 4,4 l/100 km jedno z nejúspornějších malých benzínových aut a chlubí se výtečnou dynamikou. Silnější verze o výkonu 85 kW potřebuje ke své práci jen o půl litru paliva více při ještě lepší dynamice, což jsme si ověřili během testovacího týdne.
Podle nás Opel corse nadělil aktuálně nejlepší "foukaný" zážehový tříválec, jaký je na trhu. Tříválec dopovaný turbem s přímým vstřikem paliva a vyvažovací hřídelí netrpí klasickým tříválcovým projevem. Po startu sebou netřese a produkovaný zvuk je příjemný. Opelu se povedlo minimalizovat třesavý chod a zvýšit kultivovanost na úroveň čtyřválců. Tříválec ochotně zrychluje už od nejnižších otáček a problém mu nedělá pracovat i kolem hranice jednoho tisíce otáček. Jako všechny tříválce se nechává rád vytáčet. Ve srovnání s konkurenčními motory je však ve většině otáček neuvěřitelně tichý a klidný. Do karet hraje i dobré odstupňování šestirychlostní manuální převodovky, přičemž šestý stupeň není krátký ani extra dlouhý.
V praxi můžete s litrovou corsou jezdit padesátkou na zařazenou šestku. Zrychlení z osmdesátky na stodvacítku zvládá tříválec za 10,4 sekundy, což je poloviční čas než pokračuje základní dvanáctistovka. Testovaná corsa si vede v pružném zrychlení na čtvrtý a šestý rychlostní stupeň dokonce o něco lépe než konkurenční fabia 1.2 TSI, kterou trápí delší převody (např. při 130 km/h točí fabia na šestku 2 700 ot./min oproti 3 250 ot./min u corsy).
A konečně se dostáváme ke spotřebě paliva, kde si corsa vede také dobře. Tovární údaj kombinované spotřeby 4,9 l/100 km není z říše snů a za pět litrů lze relativně v pohodě jezdit. Stačí dodržovat rychlostní limity, zdržet se předjíždějících manévrů a využívat všech šest rychlostních stupňů pro plynulou jízdu. Nám se spotřeba ustálila na hodnotě 6,3 l/100 km, kdy jsme s corsou doslova létali. Velkou část z více než šesti stovek ujetých kilometrů patřilo městským a příměstským komunikacím.
+ tichý, živý a poměrně úsporný motor
Jízdní vlastnosti: sametově a s noblesou
+ jízdní projev o třídu většího vozu
+ stabilita a poskytovaný komfort
+ dobře dávkované brzdy
- menší hravost
Závěr: dobře našlápnuto
Německá automobilka zapracovala na celkové kvalitě, vyladila podvozek, přidala moderní a bezpečnostní prvky a hlavně stvořila skvělý motor, který svým projevem dokáže zválcovat konkurenci. Pátá generace se chová dospěleji a v případě testované verze není problém zdolávat dlouhé trasy. Konkurenční výhodou pak může být integrovaný nosič kol nebo režim City.