Registrace nejen motorek od příštího roku zdraží až o 166 procent

Zatímco dnes majitel nově zakoupeného motocyklu s objemem do 50 kubických centimetrů zaplatí při první registraci nebo změně vlastníka 300 korun, od roku 2027 to bude 800 korun. Hlouběji do kapsy sáhnou i majitelé silnějších strojů – ze současných 500 korun poplatek vzroste rovněž na 800 korun. Motorkáři tak budou platit stejně jako majitelé osobních automobilů.

Zvýšení poplatků souvisí s chystanou digitalizací a proměnou služeb. Resort dopravy plánuje například zavést přenositelnost registračních značek, možnost doručení značek do výdejních boxů či zrušení povinnosti odevzdávat staré tabulky na úřadě – postačí jejich „domácí“ likvidace. Online půjde vyřídit i převod vozidla nebo vydání třetí značky - například na nosič kol.

Tento komfort však nebude zdarma. „Náklady na rozvoj informačních systémů v gesci Ministerstva dopravy jsou celkově odhadovány na 21 milionů korun bez daně v případě registru silničních vozidel a na šest milionů korun bez daně u Portálu dopravy,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě k novele.

Sama domácí likvidace značek navíc připraví státní rozpočet o dosavadní příjmy z prodeje odpadního plechu. „Odevzdané tabulky byly od úřadů pravidelně odebírány a plech z nich byl prodáván jako surovina, za kterou bylo v roce 2025 získáno téměř 3,4 milionu korun,“ připomněl ve zprávě resort dopravy.



Podle analytiků oslovených redakcí Deník.cz stát hledá cesty, jak doplnit chybějící finance. „Kde jinde je vzít než na daních a poplatcích. Jiné možnosti příjmů, vyjma dalšího zadlužování, stát nemá. Aby se udržel rozpočet na uzdě, bude muset v budoucnu dojít ke zvyšování daní i poplatků, a to i razantním způsobem. To je bohužel daň za rostoucí státní dluh a jeho obsluhu,“ míní finanční poradce Martin Lev.

Zatímco dnes jsou správní poplatky příjmem obcí s rozšířenou působností (ORP), nově mají podání vyřízená online přes Portál dopravy putovat přímo do státní kasy. Ministerstvo odhaduje, že zpočátku půjde o 20 procent žádostí, což státnímu rozpočtu přinese přibližně 259 milionů korun ročně. Ministerstvo argumentuje tím, že úředníkům na obcích opadne část práce.

Samosprávy však s argumentací nesouhlasí. Podle Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) elektronizace reálnou zátěž úředníků nesníží. „Elektronická podání jsou v praxi často neúplná nebo obsahují vady, což vyžaduje dodatečné výzvy a komunikaci se žadatelem. Jejich vyřízení tak bývá časově náročnější než osobní odbavení na přepážce. Elektronizace přináší komfort především žadateli, nikoli reálné snížení administrativní zátěže na straně obcí,“ namítlo SMO ČR v oficiální připomínce.

Podobně města kritizují i další chystaný záměr vlády – odebrat obcím čistý zisk z provozu městských radarů a ponechat jim pouze krytí nákladů.

„V našem rozpočtu, který přesahuje 1,1 miliardy korun, to zásadní roli nehraje. Nezdá se mi však férové, když město vynaložilo nemalé peníze za zavedení úsekového měření, abychom zisk přenechali státu. Pokud chce stát zisk, ať si najme lidi, upraví legislativu a pokuty si vybírá sám,“ uvedl například místostarosta Písku Josef Soumar.