BMW, příběh a tragický osud. Model připomíná rakouskou závodní naději

Začnu trochu nostalgicky. Nedlouho po listopadu 1989 začal v Česku vysílat hudební kanál MTV, kde se objevovala reklama Fruit of the Loom, což je firma celosvětově známá výrobou základního oblečení, tedy triček a mikin, na které různé hudební a televizní stanice často tisknou své logo. Hudební kanál MTV v tomto případě nebyl výjimkou.

A právě tato značka patřila k významným podporovatelům automobilové stáje GS Tuning, která nasazovala vozy BMW 320Gr. 5 do okruhového seriálu Deutsche Rennsport Meisterschaft (DRM) v sezoně 1978. Stáj závodila pod taktovkou Autohausu Gerhard Schneider.

Za volant tohoto vozu skupiny 5 usedal na začátku své slibné kariéry jeden z velkých rakouských závodnických talentů Markus Höttinger a právě jeho světle-modře zbarvený model vozu BMW 320 je výrobkem italské továrny na plastikové modely Italeri.



Nese katalogové číslo 3626 a představuje auto s číslem 57 a v markingu, se kterým startoval 17. září 1978 na Norisringu při závodě 200 meilen von Nürnberg. Je také nutné podotknout, že to byl závod, který Höttinger nedokončil kvůli nehodě.

Vůz dostal přezdívku Létající cihla

• BMW 320 Group 5 (založené na platformě E21) byl velmi úspěšný siluetový cestovní vůz, představený koncem roku 1976 divizí BMW Motorsport.
  
• Od sezony 1977 soutěžil v kategorii FIA Group 5.
  
• Vůz byl vyvíjen jen něco málo přes 12 týdnů, aby nahradil ikonický model 3.0 CSL.
  
• Díky své hranaté, agresivně rozšířené karoserii si vysloužil přezdívku „Létající cihla“.

V sezoně byl ale Höttinger na jiných okruzích se stejným vozem úspěšnější. Připsal si například vítězství při dubnovém DRM Eifelrennen na Nürburgringu a při srpnovém Westfalen Pokal v belgickém Zolderu, kde dojel při říjnovém Joisten Trophy na třetím místě.



Připomeňme, že Markus Höttinger se narodil 28. května 1956 v Neukirchenu. Svou kariéru v motorsportu, která měla doslova raketový nástup, zahájil stáží u Mercedes-Benz v roce 1975, když si dal přestávku od studia na univerzitě.

Následně si podle portálu wikipedia koupil vůz Ford a zúčastnil se s ním hlavně místních klubových závodů. V následující sezoně postoupil do rakouského Renault 5 Cup, který v roce 1977 vyhrál. V témže roce se také zúčastnil velmi konkurenčního Renault 5 Eurocupu, kde vyhrál doprovodný podnik při Velké ceně Itálie F1.

Osudovým se pro něj stalo setkání se známým rakouským závodníkem Helmutem Marko, který Höttingerovi pomohl úspěšně projít nižšími kategoriemi automobilových závodů.

Přes Marka dostal Höttinger od šéfa týmu BMW Jochena Neerpasche nabídku jet závod Kyalami 1000 km 1977 po boku Haralda Grohse a povedlo se jim vybojovat třetí místo.

Helmut Marko, který se po těžkém zranění, při kterém přišel o oko, věnoval roli skauta talentů a Hottingerovi významně pomohl. Portál 8w.forx píše o tom, že v rozhovoru pro časopis Autosport Helmut Marko vzpomínal na Markuse Höttingera jako na mladého kluka z Burgenlandu, což je nejmenší spolková země Rakouska. Zpočátku na autech pracoval sám, jen s kamarádem.

„A pak jsme nějakou dobu spolupracovali v evropském šampionátu. Takže od té doby jsem ho sledoval nebo ho provázel různými kategoriemi,“ měl se nechat slyšet Marko.

Höttinger plnil i přes svůj nízký věk u BMW testovací a vývojovou roli. Dobré výkony jej dovedly k účasti v mistrovství světa značek v dvojici s Hansem-Joachimem Stuckem a v mistrovství Evropy cestovních vozů. Debutoval také v monopostech ve Formuli 3.

Zažil i působivou sezonu v sérii Procar, která zvýšila jeho popularitu v širším měřítku, když skončil čtvrtý za jezdci Formule 1, Laudou, Stuckem a Regazzonim. Zúčastnil se také pěti podniků šampionátu Formule 2, přičemž třikrát skončil sedmý v tehdy neznámém voze, March 792.

Höttinger měl v roce 1980 absolvovat celou sezonu ve Formuli 2 s Maurerovým novým vozem MM80 s motorem BMW. Jeho týmovým kolegou byl zkušený švédský jezdec Eje Elgh.

Poté, co oba vozy odstoupily z úvodního kola v Thruxtonu, se Höttinger a Elgh kvalifikovali do dalšího závodu v Hockenheimu 13. dubna 1980, při kterém ale došlo k tragédii.

Po startu se oba drželi v první desítce. Ve druhém kole se srazili Andrea de Cesaris a Manfred Winkelhock a díky jejich nehodě se po trati roznesl písek z kačírku.

Ve třetím kole dostal Derek Warwick na písku hodiny a následně narazil do svodidel. Warwickovu vozu Toleman se ale utrhlo pravé zadní kolo a když Höttinger projížděl kolem, zasáhlo ho do hlavy. Jeho monopost se neovladatelně roztočil a navíc ještě do něj narazil irský jezdec Bernard Devaney, který následně zastavil u svodidel o 300 metrů dále po trati.

Navzdory rychlé lékařské pomoci ještě u trati byl Höttinger po příjezdu vrtulníkem do nemocnice v Heidelbergu prohlášen za mrtvého. Incident byl podobný smrtelné nehodě Henryho Surteese ve Formuli 2 v Brands Hatch v roce 2009.[2]

Höttinger zahynul při nehodě jen několik měsíců předtím, než se měl jako nováček představit ve Formuli 1 při Velké ceně Rakouska 17. srpna 1980. Měl se objevit za volantem monopostu týmu ATS. V té době mu bylo 23 let.

„Kdyby nezahynul ve Formuli 2, pravděpodobně by to vedlo k velkým věcem,“ napsal o těm web Old Racing Cars.

Höttinferův rival a přítel z Formule 2 Hans-Georg Bürger zahynul na červenci 1980 při nizozemském kole šampionátu. Helmut Marko vyjádřil přesvědčení, že by se oba jezdci dostali do Formule 1 a byli by konkurenceschopní.

Stavba modelu BMW 320Gr.5 byla pohodová. Vše do sebe krásně pasovalo, takže výroba vozu v měřítku 1:24 netrvala dlouho, asi tak tři týdny.

Zúčastnil jsem se s modelem několika výstav a dělá mi ve vitríně mezi ostatními modely závodních aut radost. Bohužel,  je ale také připomínkou toho, jak motorsport dokáže být nebezpečný a krutý.