Myslíte si, že vaše auto ukazuje spotřebu správně? Vyvedeme vás z velkého omylu

Člověk natankuje plnou nádrž, ujede několik stovek kilometrů a při další návštěvě pumpy začne počítat. Výsledek však někdy nesedí s údajem, který celou dobu svítil na palubním počítači. Rozdíl několika desetinek přitom nemusí znamenat závadu.

Při cenách paliv dokáže podobná nepřesnost naštvat. Zvlášť když se řidič snaží jezdit úsporně a pečlivě sleduje každou desetinu. Samotné číslo na displeji je ale potřeba brát spíše jako kvalifikovaný odhad.

Palubní počítač nemá malý průtokoměr, který by přesně odměřoval palivo tekoucí z nádrže. Řídicí jednotka sleduje množství vstřikovaného paliva, počet pracovních cyklů motoru a ujetou vzdálenost. Z těchto údajů následně vypočítá okamžitou nebo průměrnou spotřebu.



Do výsledku vstupuje tovární kalibrace, přesnost počítadla kilometrů, rozměr pneumatik i vlastnosti samotného paliva. Jeho hustota se může měnit a určitou nepřesnost přináší také rozdílné naplnění nádrže. Podrobně mechanismus popsal magazín Car and Driver při dlouhodobém sledování několika automobilů.

Kdo chce nejprve snížit samotnou spotřebu, může začít u plynulejší jízdy, správného tlaku v pneumatikách a omezení krátkých tras. Další možnosti jsme shrnuli v článku o tom, jak řidiči šetří při tankování benzinu a nafty.

Německý autoklub porovnal údaje palubních počítačů u 80 vozů s měřením v rámci svých standardizovaných testů. Přesný výsledek na desetinu ukázalo jen šest automobilů, u dalších 19 byla odchylka menší než dvě procenta.

Za přijatelný považuje ADAC rozdíl nejvýše pět procent oběma směry. Největší odchylka mezi testovanými spalovacími vozy dosáhla 13,8 procenta. Zajímavé je, že většina nepřesných aut v tomto srovnání ukazovala spotřebu vyšší, než byla skutečnost.

Také starší poradna TipCars řešila rozdíl mezi dotankováním a počítačem u Škody Octavia. Odchylka 0,3 až 0,6 litru na 100 kilometrů tehdy nebyla považována za závadu.

Nejjednodušší kontrola začíná plnou nádrží. Po natankování vynulujte denní počítadlo kilometrů i průměrnou spotřebu. Při další návštěvě pumpy doplňte palivo stejným způsobem, ideálně u stejného stojanu, a zapište si počet litrů.

Skutečnou spotřebu vypočítáte tak, že natankované litry vydělíte ujetými kilometry a výsledek vynásobíte stem. Jedna nádrž ale nestačí. Rozdílné vypnutí tankovací pistole může výsledek znatelně zkreslit, proto má smysl sledovat nejméně tři po sobě jdoucí tankování.



Že se oba údaje mohou naopak téměř potkat, ukázal například test spotřeby BMW 320xd na TipCars. Rozdíl mezi palubním počítačem a dotankováním tehdy činil pouze 0,08 až 0,10 litru na 100 kilometrů.

Vynulování po každém tankování zabrání tomu, aby výsledek ovlivňovaly měsíce staré jízdy. Plynulé tempo zase omezí velké výkyvy a průměr se ustálí rychleji. Ani jeden krok však neodstraní trvalou chybu v továrním nastavení.

Některá auta umožňují upravit korekční faktor palubního počítače v nastavení nebo prostřednictvím diagnostiky. Není to ale univerzální postup a do skrytých servisních nabídek není dobré zasahovat podle návodu pro jiný model. Bezpečnější je ověřit možnosti v manuálu nebo servisu.

Pokud kalibraci vůz nepodporuje, stačí znát jeho obvyklou odchylku. Pak už řidiče číslo na displeji ani účet u stojanu nepřekvapí.