Nejvyšší dopravní pokuta je v Guinnessově knize rekordů. Řidič zaplatil miliony

Pokuta za rychlost umí zkazit den i v Česku. Stačí těžší noha na plynu, nepozornost u cedule s omezením a z běžné cesty je najednou drahý problém. Tuzemské částky ale pořád vypadají poměrně snesitelně ve chvíli, kdy se člověk podívá do zemí, kde se sankce počítají jinak.

V některých státech totiž pokuta nebolí všechny stejně. U vysokopříjmových řidičů může soud zohlednit majetek a příjem, takže stejný prohřešek neznamená stejnou částku pro každého. Právě na tom stojí i rekord, který eviduje Guinnessova kniha rekordů.

Podle Guinness World Records padla nejvyšší zaznamenaná pokuta za rychlost v lednu 2010 ve Švýcarsku. Řidič, jehož jméno zveřejněno nebylo, jel u obce poblíž St. Gallenu rychlostí 137 km/h v úseku, kde byl limit 80 km/h.



Na papíře to zní jako výrazné překročení rychlosti, ale ne jako příběh za několik milionů korun. Jenže šlo o řidiče červeného Ferrari Testarossa a soud při výpočtu sankce zohlednil také jeho majetkové poměry. Podle Guinnessovy knihy rekordů soud jeho jmění odhadl na 22,7 milionu dolarů.

Výsledkem byla pokuta 290 000 dolarů, tehdy uváděná také jako 180 000 liber. Při současném hrubém přepočtu podle kurzu dolaru jde zhruba o částku přes šest milionů korun. A to už není trest, který by člověk hodil do přihrádky vedle účtenek od benzinky.

TipCars už dříve připomínal, že i v Česku se rychlost řeší podle závažnosti přestupku, pokuty a trestných bodů. Švýcarský případ ale ukazuje úplně jiný princip: nejde jen o to, kolik kilometrů za hodinu řidič přidal, ale i o to, jak citelný má být trest pro konkrétního člověka.

Ve Švýcarsku se u některých sankcí používá systém denních sazeb. Zjednodušeně řečeno se nejprve posuzuje závažnost provinění a potom finanční situace řidiče. Podle švýcarské úpravy peněžitých trestů se při stanovení denní sazby přihlíží mimo jiné k příjmům, majetku, životním nákladům a vyživovacím povinnostem.

Právě proto může být pokuta pro bohatého řidiče mnohonásobně vyšší než pro člověka s běžným příjmem. Smyslem není jen vybrat peníze, ale nastavit trest tak, aby měl podobnou váhu pro každého pachatele.

V rekordním případě hrálo roli i to, že řidič nebyl podle dostupných informací poprvé v problémech. Guinness uvádí, že pokuta byla zvýšena také proto, že šlo o opakovaného provinilce.

Magazín Wired tehdy doplnil, že původně byla sankce nižší, ale po dalších krocích soudu se vyšplhala právě na rekordních 290 000 dolarů. Podle Wired měl řidič zaplatit okamžitě zhruba polovinu částky, zatímco zbytek byl podmíněně odložen a mohl být prominut při dobrém chování.

S tímto tématem se často plete ještě jeden slavný případ. V srpnu 2010 se ve Švýcarsku řešil švédský řidič Mercedesu SLS AMG, který měl jet podle dobových zpráv rychlostí kolem 290 až 300 km/h. Britský The Guardian tehdy psal, že muž mohl čelit pokutě až 650 000 liber.

Částka se v médiích často převáděla na zhruba jeden milion dolarů. Jenže podstatný detail je ve slově „mohl“. Šlo o možnou sankci, nikoli o potvrzený Guinnessův rekord. Guardian dokonce u textu doplnil opravu, protože původní titulek vyzníval, jako by už pokuta byla uložena.



To je důvod, proč je v Guinnessově knize rekordů jako nejvyšší pokuta uveden právě případ Ferrari Testarossa u St. Gallenu, nikoli švédský řidič v Mercedesu. Švédský případ je extrémnější rychlostí, švýcarský případ s Ferrari je ale rekordní potvrzenou částkou.

Pro českého řidiče má příběh i praktický přesah. Při cestách do zahraničí se nevyplatí spoléhat na to, že pokuty budou podobné jako doma. TipCars už v samostatném přehledu upozornil, že pokuty pro řidiče v zahraničí mohou být výrazně jiné a často je lepší řešit je hned.

V Česku se částky nepočítají podle příjmů řidiče. Systém stojí na pevných sazbách, bodovém postihu a u závažnějších přestupků také na zákazu řízení. Výrazné překročení rychlosti tak může znamenat nejen vysokou pokutu, ale i ztrátu řidičského oprávnění na dlouhé měsíce.

TipCars nedávno psal také o tom, že u některých dopravních přestupků mohou sankce ve správním řízení vystoupat až na desítky tisíc korun. V porovnání se švýcarským rekordem jde pořád o jinou ligu, pro běžnou domácnost ale i česká pokuta snadno znamená citelný zásah do rozpočtu.

Rekord z Guinnessovy knihy proto není jen kuriozita o bohatém řidiči ve Ferrari. Připomíná, že rychlost se v zahraničí může prodražit způsobem, který český motorista nečeká. A že cedule s omezením rychlosti někdy nestojí jen pár stovek metrů před radarem, ale také před velmi drahou lekcí.