První test Škody Epiq: Monumentální sice není, ale hitem se může stát

Výraz epický se dá překládat jako velkolepý, grandiózní, impozantní, úchvatný nebo třeba monumentální. Po stovkách kilometrů, které jsem zatím strávil za volantem Škody Epiq bych sice nejmenší elektromobil mladoboleslavské automobilky takto vzletně nenazýval, ale spoustu kvalit mu musím přiznat.

Epiq vskutku vypadá zajímavě. Svislé obdélníkové otvory ve spodní části obou nárazníků sice někdo může kritizovat jako kopírování stylu Jeep, ale dodávají autu patřičně sebevědomý a offroadový vzhled. Byť terénní schopnosti zde budete hledat marně.

Vždy bude k dispozici jen pohon předních kol a světlá výška je necelých šestnáct centimetrů. Neotřele působí také světla s denním svícení v tvaru T nebo při boční pohledu pro SUV typický černý plast, který tentokrát nepřesahuje ze spodní části dveří až na prahy.

I tyto detaily jsou zachyceny na snímcích v naší fotogalerii s popisky.

Mnohem lépe než na nezpevněných silnicích se auto bude cítit na asfaltu. A tam, na německých a rakouských silnicích a dálnicích, jsme ho také prověřovali. Dokonce i v serpentinách alpského masivu v Tyrolsku.

K dispozici jsem měl pouze exemplář s větší baterii s využitelnou kapacitou 52 kWh. Později přijde na trh i levnější a menší baterie 37 kWh. Také motor byl ten nejvýkonnější, jaký si můžete objednat. Je schopen špičkově vyvinout výkon 210 koní.

Při příjemném počasí babího léta ukazoval palubní počítač při přebírání vozu stav nabití baterie na 94 procent a sliboval dojezd 321 kilometrů. To je sice docela vzdáleno od slibovaného dojezdu v režimu WLTP 441 kilometrů, ale palubní počítač vždy zohledňuje aktuální podmínky a předcházející jízdu.

Po ujetí 91 kilometrů, které vedly z mnichovského letiště směr Rakousko převážně po komunikacích dálničního typu, byť z drtivé většiny s omezenou rychlostí, se na displeji objevil údaj o průměrné spotřebě 14,5 kWh a zbývající dojezd 247 kilometrů. To už bylo slibné. Nakonec, v cíli celé trasy dlouhé 190 kilometrů, zbývalo v baterii 36 procent. Tedy podle propočtu palubní elektroniky dost energie na dalších sto třicet kilometrů.

Spotřeba sice stoupla na 15,7 kWh, ale to zejména proto, že poslední desítky kilometrů jsme již stoupali k hotelu, který se nalézal v nadmořské výšce skoro 1400 metrů. Troufám si odhadovat, že v reálném provozu bude dojezd po plném dobití cca 350-360 kilometrů. V tuhé zimě pak přibližně 300 kilometrů.

Další potěšující informací pro zájemce o toto auto může být, že i při poměrně vysokých rychlostech je auto uvnitř solidně tiché. Řidiče může těšit to, že klapky pod displejem urychlují vstup do menu některých funkcí. Ovšem teplotu klimatizace musí nastavovat poklepáním na symbol na obrazovce.

Volič převodovky je na sloupku volantu, což umožnilo vytvořit na centrální konzole spoustu úložných míst.

S povděkem kvituji zachování klasických (a dostatečně velkých) vnitřních dveřních klik a opravdu objemné kapsy ve dveřích. Zkoušený vůz byl ve výbavě Selection, který má nyní v Česku cenovku 869 tisíc korun. Ve výbavě měl fakticky všechno potřebné. Včetně třeba dvouzónové klimatizace, vyhřívaných sedaček a volantu, parkovací kamery, bezdrátové nabíječky mobilu, bezklíčkového odemykání a startování nebo funkce V2L pro napájení externích elektrických spotřebičů.



Při obědové zastávce jsem vyzkoušel také místo na zadních sedačkách a prozkoumal kufr. Dozadu si sednou i dospělí, pokud neměří o moc více než sto osmdesát centimetrů. V opačném případě by již měli problém s místem pro kolena i hlavu.

Kufr je pak vzhledem k délce vozu pouze 4171 milimetrů opravdu velký. Lze do něj naložit 475 litrů. Největší část pochopitelně nad podlahu, ovšem i kabinové kufry se vejdou pod dno. Na rovných pět set litrů pak přepravní kapacitu auta zvyšuje odkládací schránka pod přední kapotou.

Většinou jsem se pohyboval po kvalitních vozovkách. Nastavení odpružení jsem tak mohl prověřit víceméně jen na zpomalovacích retardérech, případně na několika nedokonale zpracovaných kanálových vpustích. Pocit létajícího koberce v Epiqu nečekejte, ale nedostaví se ani „mlácení“ od kol, odskakování nebo naopak přílišné náklony v zatáčkách.

Naopak se Epiq jak v úzkých městských prostorech, tak i na klikatých silnicích velmi dobře řídí. Zejména tato zkoušená verze je také velmi svižná. Vypovídá o tom i hodnota zrychlení z nuly na sto, která je pouze 7,1 sekundy.

Epiq můžou ti, kterým to vyhovuje, řídit vlastně bez využití brzdového pedálu. Stačí aktivovat režim zvýšené rekuperace „B“ a pak už vůz při sundání nohy z plynového pedálu opravdu výrazně zpomaluje. A to až do úplného zastavení.

Epiq se i slušně rychle dobíjí. V praxi jsem to zatím nezkoušel, ale tato největší baterie umožňuje nabíjení stejnosměrným proudem výkonem až 105 kW, což znamená obnovení kapacity z 10 na 80 procent během 24 minut. Menší baterie má sice maximální nabíjecí výkon jen 88 kW, ale na stejných 80 procent se dostane ještě o minutu dříve.