Na tyto speciální Octavie jste již možná zapomněli. Jaké vznikly během 30 let?

Prvním speciálem Škody Octavia, o kterém média ve své době hojně informovala, byla verze Long. Její vznik inicioval tehdejší premiér Miloš Zeman, který prosazoval, aby státní činitelé jezdili v českých autech. A na zadní sedadlo první Octavie z roku 1996 se nevešel.

Konstruktéři Škody, kteří se úkolu zhostili, použili netradiční řešení. Zadní dveře nechali v původním rozměru a místo v interiéru získali díky prodloužení prostředního sloupku karosérie o osm centimetrů.

Snímek bočního profilu tohoto vozu rovněž obsahuje naše fotogalerie.

Auto dostalo také vylepšenou výbavu. Například byl k dispozici vestavěný mobilní telefon, zadní parkovací senzory, kožené čalounění či sklopný dřevěný stolek na zadní straně předních opěradel. Auto poháněl zážehový čtyřválec s výkonem 150 koní. Celkem bylo vyrobeno jen devatenáct exemplářů. První z nich předal nejvyšší šéf automobilky Vratislav Kulhánek Miloši Zemanovi u Strakovy akademie 20. ledna 1999.

Shodou okolností měl závodní speciál pro rallyové soutěže nejvyšší kategorie veřejnou premiéru také v lednu 1999. Na Rally Monte Carlo, jak se popisuje například v našem článku, dopadla neslavně. Jeden ze dvou vozů ani nedojel na startovní rampu, druhý skončil kvůli poruše hned v první rychlostní zkoušce.

Tato Octavia, v souladu s předpisy FIA, měla pod kapotou přeplňovaný dvoulitrový zážehový čtyřválec. Prostřednictvím šestistupňové sekvenční převodovky se výkon 300 koní a točivý moment přes 500 Newtonmetrů dostával na všechna čtyři kola.

Největším úspěchem tohoto vozu bylo třetí místo na Safari Rally v roce 2001. Za volantem byl tehdy Armin Schwarz.

Auto pojmenované po solném jezeře v USA je v celé historii Octavie naprostý úlet. A nemohli za něj technici v Mladé Boleslavi, nýbrž britské zastoupení značky Škoda. K desetiletému výročí úspěšné verze RS se rozhodli vytvořit speciál, který se zúčastní soutěží během týdne rychlosti ve zmíněné lokalitě.



Po úpravách (podrobněji jsou popsány v našem článku z června letošního roku) byl motor vyladěn na výkon přes 600 koní. Nakonec se bohatě podařilo překonat stanovený cíl, který byl 200 mil v hodině (tedy přes 320 kilometrů v hodině). Nakonec byla naměřena průměrná rychlost 365 kilometrů v hodině.

V sérii deseti prototypových kusů automobilka Škoda vyrobila plně elektrickou verzi Octavie kombi druhé generace. Baterie s kapacitou 26,5 kWh dokázala zajistit dojezd cca 140 kilometrů. Pohonný elektromotor měl špičkový výkon 115 koňských sil. Z nuly na sto se tento automobil dokázal rozjet během dvanácti sekund, maximální rychlost byla omezena na 135 kilometrů v hodině.

K běžným zákazníkům se Green E-Line nikdy nedostala, automobilka vůz využívala jako cvičení pro budoucí elektromobily. Půjčovala ho ale například firmám nebo novinářům.

Tento vůz je starý teprve pět let. Přesto o něm ví jen málokdo. Je to totiž pro čínský trh upravená Octavia současné čtvrté generace. Konstruktéři u ní zvětšili rozvor o 44 milimetrů a celkově je auto delší o 64 milimetrů v porovnání s verzí, na kterou jsme zvyklí v Evropě. Upraven byl také design. Zákazníci ji dostávali s nárazníky a dalšími prvky, které nám připomínají variantu RS.

Také výbava byla bohatší. Například cestující vpředu měli k dispozici rovněž ventilované sedačky. O pohon se staral motor 1,4 TSI s výkonem 150 koní, ve spojení s automatickou převodovkou.

Přesto ani takový vůz v sílící konkurenci domácích značek velký úspěch nezaznamenal. Škoda již v současné době nová auta v Číně neprodává. Tento byznys opustila během letošního léta.

Kromě těchto opravdu mimořádných Octavií se v různých zemích čas od času nabízely i různé edice a úpravy. Například v Rakousku si zákazníci určitý čas mohli kupovat Octavie Praktik s plechovými výplněmi místo skel v zadních dveřích a v Řecku si vyžádali silnější než obvyklou motorizaci pro verzi RS.