Skútr, nebo motorka? Aprilia SR GT 400 má sportovní geny a duši dobrodruha

Skútr Aprilia SR GT 125 přibyl na evropský trh až v roce 2022, během pouhých několika let si však získal početnou fanouškovskou základnu. Možná proto se v Aprilii rozhodli vyrukovat i se silnější a robustnější verzí osazenou čtyřstovkovým motorem.

Tenhle stroj přichází v době, kdy maxiskútry – vhodné i pro cesty daleko za hranice města – nabývají na popularitě, a k očekávanému pohodlí a praktičnosti přidává stejně jako předtím stopětadvacítka něco navíc. Je to nejen svébytná podoba vycházející ze sportovních motocyklů značky, ale i schopnost poradit si i s lehčím terénem.

O tom, že se Aprilia se svou novinkou opět trefila do černého, svědčí i její umístění v anketě Motocykl roku 2026, kde zvítězila v kategorii skútrů nad 125 ccm.

Na první pohled se čtyřstovka od svého menšího příbuzného nijak zvlášť neliší. I ona má mohutnou, vysokou příď podobnou velkým motocyklům, tříprvková přední LED světla a štíhlou zadní část připomínající dobrodružné enduro modely. Při nasedání si ale hned všimnete, že celková stavba je mohutnější, a jakmile nastartujete, příjemný hutný zvuk z výfuku prozradí, že tohle nebude jen městské postrkovadlo.

VIDEO / Aprilia SR GT 400 se představuje:

Rozvor kol 1535 mm je skoro o dvacet čísel delší než u stopětadvacítky a v celkové délce činí rozdíl 245 mm. Také sedlo je poměrně vysoko (820 mm), naštěstí se ale v přední části zužuje a svažuje níž, běžně rostlý jezdec – v mém případě 172 cm – tedy dosáhne na zem bez potíží.

Kvůli mohutnému středovému tunelu je lepší nasedat podobně jako na motorku, pak už si ale snadno najdete pohodlnou jízdní pozici. Jen nepočítejte s tím, že si natáhnete nohy daleko dopředu, neboť nášlapné plochy jsou spíš menší.

Pokud jde o úložné prostory, nabízí Aprilia SR GT400 slušný standard, i když velkorysosti některých japonských maxiskútrů se rovnat nemůže. Do podsedlové schránky se vejde jen jedna helma, přidat k ní však můžete i menší zavazadlo nebo nákup (jen pozor na chlazené potraviny – prostor se poměrně dost zahřívá).

Na středovém tunelu najdete ještě malou přihrádku s USB zásuvkou, a to je všechno. Hrdlo nádrže se nachází tamtéž pod plastovým deklem a výhodou je, že si při tankování nalijete benzin nanejvýš na plasty.

Jako správný maxiskútr má Aprilia dostatečně velký plexištítek, který umožňuje výškové nastavení v pěti polohách. Osobně bych oželela tónování, které mi trochu narušuje výhled, ale počítám, že půjde hlavně o zvyk. A oceňuji také plastové kryty rukojetí, které se v dešti a větru osvědčily jako příjemná ochrana rukou.

V běžném provozu vám usnadní život bezklíčové zamykání a startování. Klíček stačí mít u sebe, a můžete tlačítkem otevírat podsedlovku i kryt nádrže, k aktivaci skútru pak slouží otočný ovladač. Má sice trochu vachrlaté polohy, jak je u Piaggio Group zvykem napříč všemi značkami, pořád je to ale lepší než pořád hledat klíč po kapsách.



Barevná přístrojovka s 5palcovým displejem má dobrou viditelnost na slunci a dokáže také automaticky přepínat mezi denním a nočním režimem. Za příplatek můžete mít i konektivitu s mobilním telefonem, včetně šipkové navigace.

Ovládání systému se zdráhám označit slovem intuitivní, základní úkony se však rychle naučíte. Pomocí šipek na levém řidítku můžete na displeji nastavovat nebo vypínat kontrolu trakce, na zadním kole lze deaktivovat i systém ABS.

Kapalinou chlazený jednoválec s elektronickým vstřikováním a objemem 399 ccm si Aprilia SR GT 400 „vypůjčila” od Piaggia Beverly 400. Nejvyšší výkon 26,4 kW při 7500 otáčkách a maximální točivý moment 37,7 Nm při 5700 otáčkách dává při hmotnosti 186 kg tušit slušnou sílu, ale reálný dojem předčí veškerá očekávání.

Otočení plynem uvádí skútr do pohybu bleskově a přitom plynule, dvojitá koncovka výfuku to doprovází sytým zvukem, za který by se nemusela stydět žádná motorka. Ve městě je na místě obezřetnost, protože legální limity překročíte dřív, než vás napadne kouknout se na rychloměr.

A samozřejmě si bez problémů můžete troufnout na dálnici, kde skútr bez námahy sviští i 140. Vibrace do řidítek se dostaví jen krátce pod hranicí 80kilometrové rychlosti, cokoli nad ní už je zase klidné a kultivované. Spotřeba kolem 3,5 litru je víc než přijatelná, zvlášť když máte v nádrži 12 litrů paliva.

Zvyknout si na větší a těžší hmotu čtyřstovky trvá jen chvilku a pak zjistíte, že jízdním projevem se od své menší sestry ani moc neliší. Ve městě dokáže být hbitá a obratná, dopřeje vám tedy všechny výhody běžného skútru, jako je proplétání provozem i snadné parkování. Ve vyšších rychlostech si na druhou stranu zachovává příkladnou stabilitu a klid.



O přední odpružení se stará obrácená vidlice s průměrem 41 mm a zdvihem 120 mm, vzadu dva plynové tlumiče se samostatnou nádobkou a nastavitelným předpětím. Celek funguje naprosto perfektně a komfort jízdy je vzhledem k velikosti kol –  16 palců vpředu a 14 vzadu – až překvapivý.

Ani na extrémně rozbité silnici nemáte pocit, že se vám oční bulvy vyklepou z důlků, běžných nerovností si ani nevšimnete. Brzdový systém tvoří přední kotouč s průměrem 300 mm se čtyřpístkovým třmenem, vzadu pracuje 240mm kotouč. Brzdný účinek si zaslouží plný počet bodů, a než si na něj zvyknete, určitě vás párkrát zvedne ze sedla.

Při pohledu na poloterénní pneumatiky Mitas Enduro Trail je jasné, že na tomhle skútru to klidně můžete vzít zkratkou po polní cestě a grip vám nepochybí. Příznivá je také světlá výška 190 mm.

Na zakroucené okresce si pak užijete přesné vykružování zatáček a ovládání, které snad nemůže být lehčí. I v tomto ohledu se čtyřstovka podobá stopětadvacítce – není to jen dopravní prostředek, ale stroj hravý a zábavný, což u skútrů není zas tak obvyklé.

Aprilia SR GT 400 se prodává za 179 900 Kč, sportovní verzi Rally Replica pořídíte za 185 900 korun